Souvislosti, které všude nenajdete

"Ani jedno, ani to druhé" – Osvoboďte svoji duši... 2. část

(Článek 2)

Slovo poznání rozevírá svým Světlem temnotu nevědění a tak se rodí nové vědomí. Rodí se stejně těžce, jak těžce se rodí každé dítě. Právě tak těžce se rodí gnostikovo poznání, když rozevírá volný střed mezi dvěma nelidskými silami. Takový Člověk stojí ve stínu před zavřenou obrovskou dvoukřídlou branou, za kterou svítí slunce: levé křídlo brány volá po demokracii a její spodinové svobodě, pravé křídlo mluví o pořádku, poslušnosti a podobá se trestnici. Opravdový člověk stojí před branou a nechce "ani jedno, ani to druhé". Začne úporně rozvírat obě křídla od sebe, až na něj pootevřenou branou začne svítit světlo. Tato základní situace je znázorněna moheňdžodarským umělcem postavou člověka, který rozvírá svýma rukama dvě bojující šelmy od sebe a vytváří tak životadárný prostor pro Člověka.

Pášyá – dva pašijové kameny. Oba symbolické kameny, obě zvířecí síly svou polovičatostí a slepotou drtí vzdorujícího člověka a svou činností tak vykřesávají Světlo poznání a tak rodí skutečného Člověka. Ve Védě se tento děj nazývají "pášyá". Vykřesaný Spasitel sóma, spásné slovo vědění je vytloukán oběma pašijovými kameny a po svém vykřesání vzniká to uprostřed mezi nimi (v sanskrtu je to nazýváno – "madle", což zároveň znamená to sladké – med – "madhu"). Slovo poznání bylo vázáno ve Védě do rýmů.

Sóma – zrozené lidské poznání. Vykřesáním zrozený – sóma byl Světlem lidského vědomí a zrozeným lidským poznáním. V ústech bráhmanů byl pravým synem Člověka. Byl zrozeným duchem věčné podstaty lidství (puruša) a byl stále, znovu a znovu se rodícím "Spasitelem" lidského rodu. Právě zde je třeba hledat základ gnostického termínu "Syn Člověka", který se objevuje později v personifikované podobě i v židovské bibli. Tento "Spasitel sóma" byl jedinečným produktem lidského poznání, byl výsledkem jeho celoživotní práce a jako slovo vědění, mantra či brahma, věčně probouzel lidskou mysl. Nejednalo se tedy o žádného hmotného, fyzického Spasitele, ale spasením se rozumělo zrození probuzené mysli, která vystoupila z vod temnoty, materialismu, opustila povrchní, pouze fyzické vnímání a spatřila tři síly, tvořící pravou podstatu světa. Pokud se přestaneme vnímat jako hmotné bytosti a uvědomíme si, že jsme duchovní podstaty, pak tato přicházející spása přinese každému probuzenému nesmrtelnost, protože je obsažena v každé probuzené lidské mysli, "Vítej sómo, zlatý synu v Jesličkách", tak zpívali již tisíce let před stínovou židokřesťanskou radostnou zvěstí v bibli dávní védští pěvci.

Souvislost původního védsko-raněkřesťanského rituálu s evropskými, židokřesťanskými "pašijemi" je velmi poučná. Poměr obou náboženství k samotnému pašijovému procesu dokonale odhaluje jejich zásadně rozdílnou podstatu. Jestliže uznáváme pouze vnější fyzické vnímání světa a nepochopíme Spasitele – "sómu" v jeho skutečné duchovní podobě jako vykřesanou jiskru pravého lidského poznání, pak vnímáme pašijový děj pouze hmotně jako zázračně zrozené tělo, a potom také musíme chápat prastarou moudrost védského křesání či lisování mezi pašijemi také pouze fyzicky. Výsledný obraz, který tímto omylem vznikne, se tak stává pravým hororovým opakem původního védsko-křesťanského smyslu.

Hmotný také Spasitel se při tomto fyzickém lisování nerodí, ale naopak umírá, vypouští svou krev, aby nasytil chtonické božstvo. Zde je podstata zrcadlového převrácení původně čistého poselství na krvavý hebrejský svátek "pesah", který si přisvojil védský rituál (pášyá) a přeměnil ho na satanský rituál. Tato praxe jasně usvědčuje všechny chtonické, židokřesťanské a lunetické napodobitele z jejich temné a materialistické orientace.

Prolití krve nevinné bytosti, beránka, nahradilo původní védské vykřesávání ohně poznání, zvaného "agnis". V rámci tohoto chtonického procesu nabízí "věřící" bohovi (z jejich pohledu, ale z našeho pánu Temnot) místo nápoje poznání, vykřesaného "sómy", pohár krve, svatý grál, plný této zvířecky interpretované spasitelné šťávy. Tuto šťávu, lidskou krev, potřebuje totiž nutně Pán spodních vod, studený Had, aby byl mocný. Proto nařizuje tento chtonický, židovský bůh Jahve v bibli skrze pero svých služebníků v 1. Knize Mojžíšově, kap. 9,5:

"A zajisté krve vaší, duší vašich, vyhledávati budu, z rukou každého živočicha ji vyhledávati budu, i z rukou člověka!"

Tak spodní, temný svět nevědění hrůzně nahradil védský poznávací proces židovským satanským rituálem prolévání krve a židokřesťanskou oslavou lidské oběti v podobě Ježíše. Duchovní principy zaměnil s fyzickým tělem a původní duchovní obřad křesání "sómy", prováděný po tisíce let v rámci védsko-raněkřesťanské tradice, který ukazoval lidem cestu za Světlem poznání, svedl na cestu k pověrečnosti, dogmatismu a na cestu přesně opačnou – k hluboké nevědomosti a závislosti.

Ani jedno, ani to druhé – Osvoboďte svoji duši... 2. část

Rychlá navigace: