Bible skrytě propaguje materialismus, protože zcela popírá smysl takzvané eucharistie, tedy smysl přijetí ducha

Nenávist ke Slunci a Světlu je klíčové náboženské téma, protože v podstatě můžeme rozdělit zeměkouli na kult sluneční a kult měsíční. Veškerá chtonická náboženství včetně judaismu jsou kultem Měsíce. Jsou to kulty noci, tmy a zároveň také kulty Měsíce a krve. V judaismu mají lunární rok a počítají čas podle Měsíce a ne podle Slunce. To je významná skutečnost, protože Indoevropané jednoznačně patří do okruhu uctívačů Slunce a čas odvozují od Slunce. U textů asyrských a babylonských až po dnešní Araby je kult Měsíce poměrně jasně znát. Když se podíváte na jakékoliv pohádky Tisíce a jedné noci, tak tam máte mešitu a nahoře nad mešitou máte srpeček měsíce. U mezopotámského náboženství můžete spatřit velmi zajímavé vyobrazení, které se stalo tisíce let trvajícím předobrazem boží síly. Je zde kruh sluneční a pod ním je půlkruh měsíce jako jeho stín.
Pro nás je důležité to, že ti, co uctívají Měsíc, jsou noční tvorové, a když si představíte nočního tvora, který žije jenom v noci, tak pro jeho noční svět je Měsíc Sluncem. On prostě Slunce nezná a Měsíc se tváří, že je zdrojem světla, ale on není zdrojem světla, je jen jeho odrazem. A tento princip převrácení a zrcadlového efektu je příznačný právě pro celý chtonismus. Je ve své podstatě kult země, kult zemní síly, který odmítá jakékoliv duchovní učení a věří pouze v reprodukci, plodnost a životadárnost hmoty. My jsme uvízli v měsíční civilizaci, to jest v kultu materialismu a všichni vědci se jen neustále pokouší pomocí zkoumání hmoty najít Boha a snaží se ovlivnit lidstvo skrze technické výdobytky hmoty. My se nyní vlastně nacházíme v noci, ale říkáme si, že je den. Den ale nastane teprve tehdy, když se lidé osvobodí z tohoto uvěznění v noci, z tohoto materialistického měsíčního kultu. Teprve svým vědomím a svým poznáním se můžeme otevřít tomu skutečnému zdroji světla, Slunci.
Ta zrcadlovost je nesmírně důležitá a dá se říct, že určuje směr dané kultury a veškeré chování lidí v ní. Nenávist ke Slunci je rys, který můžeme spatřit i v bibli. Ta také skrytě propaguje materialismus, protože zcela popírá smysl takzvané eucharistie, tedy smysl přijetí ducha.
Bití, lhaní, vraždění, krev, prostě nejrůznější formy zla a tendence směřující tímto směrem je gnostiky naprosto odmítána. Oni napodobovali Indy i v tom, že byli vegetariány a zdržovali se i zabíjení zvířat. Základem gnostického učení bylo potírání světského egoismu a poznání, že právě mylné ztotožňování sebe, vlastního "Já" s tělem a nějakou rolí je základem všeho zla. V tomto je jejich učení zcela totožné s indickou duchovní školou.

28.11.2022