Kde jsou ale všechna ta města vyznačená na mapách?
(Proč nebyla nalezena starověká města Sibiře, 2. díl)
Kde jsou všechna tato obrovská města Trans-Uralu? Proč se ještě nenašli? Je možné, aby někdo nebo něco skrylo přítomnost vysoce rozvinuté kultury a civilizace tak, že po ní nezůstanou absolutně žádné stopy? Po těchto městech se nikdy seriózně nepátralo. Tato "bájná" města za Uralem, na Sibiři a na Dálném východě nikdo nikdy vážně nehledal. Víte snad o nějakých velkých výzkumných expedicích v těchto místech, které se snažily tato města objevit, stejně tak usilovně a zarputile, jak hledal Heinrich Schliemann Troju, kterou nakonec našel pod obrovským nánosem písku a hlíny? Ten až po vleklých průtazích a překážkách spojených se získáním povolení zahájil v říjnu roku 1871 oficiální výkopy na kopci Hissarlik podle popisu Homéra. Při hledání homérské Tróji pronikal do stále hlubších vrstev, narazil na zbytky kamenných staveb a v květnu 1873 objevil městskou bránu (v jeho výkladu Skajská brána z Iliady), z níž vede široká ulice k domu, který interpretoval jako Priamův palác. Poblíž nalezl tzv. Priamův poklad s množstvím zlatých a stříbrných šperků, předmětů ze slonoviny, váz a ozdobných řetězů. Největší a nejpropracovanější byla zlatá posmrtná maska, která se stala známou jako zlatá maska krále Agamemnóna. Během prací nalezl celkem 13 kilogramů zlatých předmětů. Ty jsou k vidění v Národním archeologickém muzeu.
Skutečně rozsáhlé archeologické expedice jsou v současnosti prostě nemožné, protože není nikdo ve vědeckém světě, kdo by měl zájem poznat pravdivou minulost této oblasti. Prostě není poptávka a není nikdo, kdo by tuto akci financoval. Sibiř je prý "nehistorická země" a to přece "už každý ví", že tam není co hledat!. Zkuste zorganizovat takovou drahou expedici a budete ihned nařčeni z toho, že jste blázniví alternativci. Když porovnáme například rozsah archeologických prací na územích Ruska a řekněme v Egyptě, kam jezdily nekonečné výpravy z různých zemí světa s nejmodernějším vybavením minimálně od 19. století a stále něco nacházejí! To znamená, že můžete kopat staletí na jednom relativně omezeném území a stejně se všechno nenajde. V Rusku (Tartárii) je obrovské neprobádané území a práce by zde bylo dost na tisíce let.
Kamenné stavby nejsou jediným znakem vysoké kultury. Z nějakého důvodu, když se řekne starověká města, většina lidí si okamžitě představí kamenné metropole podobné Baalbeku. Ale to je jen jedna z možností, která mimochodem spíše souvisí s klimatem a zdroji, ale není jediným ukazatelem vysoké úrovně znalostí a kultury stavitelů. Kde byly skály a pláně, stavěli lidé z kamene, a kde bylo moře lesů, tam stavěli ze dřeva! Proč by neměli naši předkové používat dřevo? Tento materiál je šetrný k životnímu prostředí a snadno se používá. Postavit dřevěnou věž o několika patrech svépomocí bez jeřábů, otroků nebo čehokoli jiného potřebného k přesunu těžkých kamenných bloků lze relativně velmi snadno. Z hlediska filozofie vesmíru může být v dřevostavbě (a v této úrovni kultury?) vloženo řádově mnohem více etiky. Dům stojí, dokud v něm lidé bydlí. Nemusí být cílem "zanechat SVOU stopu" po staletí. Používejte zemi, dokud ji potřebujete, prosperujte, radujte se, ale neměňte její tvář. Nechte po vaší smrti přijít na toto místo nové lidi, kteří zde postaví zase své dřevěné věže. A tento koloběh života je věčný. Taková filosofie podporuje život v harmonii s přírodou, která je podstatou "pohanského" (védského pohledu na svět). A naopak, pokud by každý člověk chtěl zanechat na Zemi svou vlastní hmotnou stopu, která by po jeho smrti trvala stovky/tisíce let, tak spíš uvidíme pýchu a dravost a už vůbec ne moudrost a vznešené myšlenky.
04.12.2024