Souvislosti, které všude nenajdete

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 19. díl

(Článek 196)

Naši vědci nedokázali pochopit, jak se může oběžná dráha Serpo otáčet kolem dvou sluncí v určité vzdálenosti. Nakonec zjistili některé záležitosti, týkající se tohoto konkrétního systému, neboť jejich fyzikální zákony se liší ve srovnání s našimi. Některé otázky ohledně toho, jak náš tým změřil oběžnou dráhu a další výpočty zůstaly nezodpovězeny, při absenci stabilní časové základny. Z nějakého důvodu naše časoměřiče na Serpo nefungovaly. Vzhledem k tomu můžete jen obtížně pochopit práci, kterou členové našeho týmu prováděli bez časoměřičů. Museli přijít s alternativní metodou měření rychlostí, oběžných drah atd. Je obtížné, aby nějaký vědec studovaný na Zemi pochopil odlišnou fyziku v jiných slunečních soustavách nebo na jiných planetách. Hlavní problém se týkal Keplerových zákonů planetárního pohybu. V týmu jsme měli několik nejlepších vojenských vědců. Pokud však uplatňujete Keplerovy zákony, vyžaduje to čas a náš tým mohl měřit čas pouze konvenčním způsobem. Bylo zjištěno, že Keplerovy zákony se na tuto sluneční soustavu nevztahují. Jedna z věcí, které naši vědci, vystudovaní na Zemi zjistili, bylo to, že nelze obecně uplatňovat pozemské fyzikální zákony. Stáří Serpo jsme odhadovali na asi tři miliardy let. Obě slunce byla podle našeho odhadu asi pět miliard let stará.

Ačkoli náš tým strávil více než deset let (pozemského času) na Serpo a blízkých planetách, neměli jsme žádné přenosné počítače na uchování dat. Měli jsme jen dva záznamníky, které zodpovídaly za zapisování dat. Náš tým uznával, že mnoho údajů bylo ztraceno nebo nebylo zdokumentováno. Po 24 měsících jsme ztratili pojem času, pokud jde o kalendář, protože jsme nemohli správně počítat dny, ve srovnání se dny na Zemi. Když jsme odletěli ze Země, nastavili jsme si pozemský čas. Měli jsme však pouze hodinky s bateriemi, a když se baterie vybily, hodinky se zastavily a my jsme si zapomněli baterii vyměnit. V důsledku toho jsme ztratili pozemský čas. Tým sice přivezl sebou velké množství baterií, ale všechny se vyčerpaly po pěti letech a Ebenové neměli srovnatelný produkt, jako jsou naše baterie. Také jsme si přivezli elektrické holící strojky, varné konvice, elektrické ohřívače, elektrický psací stroj IBM, vědecké kalkulačky, konvenční a vědecká logaritmická pravítka, datové záznamníky, tři dalekohledy různých velikostí a různá konvenční i elektrická měřidla. Ebenové zvážili vybavení našeho týmu. Hmotnostní limit byl 4500 kilo nebo 9000 liber. Pokud jde o jídlo, tým měl C-balíčky ve vojenském stylu. Pečlivě jsme vše naplánovali na 10 let pobytu.

Vybraní členové týmu nesli malé tlakové nádoby s tekutým dusíkem. Ebenové byli zranitelní extrémním chladem. V případě, že by se Ebenové chovali nepřátelsky, mohli bychom je neutralizovat a během pokusu o útěk použít tekutý dusík. Členové týmu byli instruováni, aby rozstřikovali látku přímo do obličeje Ebenů. Bylo totiž zjištěno, že Ebe 1 je vůči tomu bezbranný. Pokud jde o tekutý dusík, byl umístěn do speciálních tlakových nádob. Každý člen měl malý kontejner. Během debaty o návratu však tým shledal Ebeny tak přívětivé, že každý člen týmu rychle zahodil tyto láhve kapalného dusíku, když jsme dorazili na Serpo. Stejně měl jako zbraň každý člen týmu pistoli a pušku. Ebenové poznali, že to jsou zbraně, ale opět nikdy nepochybovali, proč je členové týmu mají. Všichni členové týmu nikdy nenosili zbraně, s výjimkou průzkumu Serpo, a pak je měli jen někteří členové týmu. Lidé si nemohli na zvuk řeči Ebenů zvyknout, ale museli se cvičit snášet ho. Trvalo dlouho, když někdo studoval jazyk Ebenů, aby takový zvuk vydal. Některé zvuky byly podobné zvukům s vysokým tónem. Důležité je, že to mohlo být provedeno. Ačkoli každý člen týmu byl seznámen s řečí Ebenů, bylo pro členy týmu obtížné pamatovat si každý tón a používat různé zvuky a tóny. Dva lingvisté z týmu se cvičili a naučili se základní komunikaci s Ebeny. Ebeni se naučili anglicky, ale měli potíže přesně vyslovovat slova. Například podle dokumentace, Ebeni nemohli vyslovit hlásku "L". Takže pokud se Eben pokoušel vyslovit slovo "look", vyšlo to jako "úk".

Mezi první zprávou zaslanou naším týmem ze Země v létě 1952 a první zprávou přijatou od Ebenů uplynuly asi čtyři měsíce. Nemůžeme vědět, kdy dostali Ebenové naši zprávu a jak dlouho trvalo, než ji prostudovali, a jak dlouho trvalo, než ji poslali zpět. Sdělení bylo v jazyce Ebenů, s hlasitým čtením a zvukem, intonací atd. Jeden Eben, který cestoval s námi vesmírem, mohl mluvit anglicky lépe než ostatní, kteří se to také naučili. Tento Eben měl kódové označení "Noe". Pokaždé, když tým musel sdělovat důležité informace, obrátil se na něho. Ale během druhé části našeho pobytu na Serpo, musel Noe odjet pryč na nějakou misi. Do té doby však naši dva lingvisté dokázali komunikovat lépe než ostatní členové týmu. Náš tým měl s sebou komunikační zařízení Ebenů, které obsahovalo jen asi 500 anglických slov. Nestačilo to k plnohodnotné komunikaci. Tým proto odmítl toto zařízení počátkem pobytu používat. Několik let trvalo našim lingvistům, aby správně vytvořili způsob komunikace s Ebeny. Skupina Ebenů se naučila porozumět angličtině a několika dalším jazykům na Zemi. Tato skupina byla vlastně jen turisty, jak je nazval náš tým. Členové týmu se sami považovali za turisty. Ebenové náš tým chápali také jako turisty po většinu času. Během této doby byla výměna informací jednoduchá. Ebeni nám často nebyli schopni úplně všechno vysvětlit, používali proto formu znakové řeči s tím, že ukazovali na nějaký předmět nebo na něco, co chtěli vysvětlit a prováděli pohyby rukama. Později Ebenové nazvali náš jazyk příliš komplikovaným a obtížně pochopitelným. Nakonec i my jsme zjistili, že Ebenský intonační jazyk je rovněž velmi komplikovaný a extrémně těžký na překlad. Dokázali jsme zaznamenat jejich jazyk akusticky, pak ho přehrát a poslouchat každý akustický dialekt a každý druh tónů. Později jsme nahrubo přeložili jejich jazyk. Začali jsme s jednoduchými předměty, například s létajícím aparátem, kterým jsme cestovali kolem planety a pak s předměty jako byly domy, silnice, jídlo, oblečení, jejich slunce, jejich planeta atd. Přestože jsme zvládli nějakou formu komunikace, bylo to jen přibližné, a ne vždy užitečné pro náš tým, když jsme narazili na něco složitého. Například, když první člen našeho týmu zemřel při nehodě, bylo s Ebeny těžké komunikovat. Zemřel okamžitě, protože mu nebyla poskytnuta žádná lékařská péče. Naši dva lékaři vyšetřili jeho tělo a zjistili, že zranění odpovídá náhodnému pádu. Zpočátku Ebenové nikdy nezasahovali do naší péče nebo se nenabízeli, že nám poskytnou jakoukoliv lékařskou péči. Nicméně jakmile Ebenové, jinak velmi dobří a pečující bytosti viděli, že naši členové týmu plakali, nabídli se, že se pokusí o nějakou lékařskou pomoc. Přestože naši lékaři věděli, že kolega je z lékařského hlediska mrtvý, dovolili Ebenům, aby vyzkoušeli vlastní lékařskou pomoc. Ebenové přepravili tělo našeho člena do vzdáleného místa v největší komunitě. Vzali ho do velké budovy, zřejmě nemocnice nebo zdravotního střediska. Ebenové použil pro prohlídku těla velký vyšetřovací stůl. Běželi po těle velkým modrozeleným paprskem. Jeden z nich sledoval údaje, které se objevovaly na obrazovce, která vypadala jako televizní monitor. Údaje byly v ebenském písemném jazyce a náš tým je tedy nemohl pochopit. Nicméně, tam byl grafický záznam, podobný křivkám srdečního rytmu. Rovná čára se neměnila. Naši lékaři pochopili, že to znamenalo to samé, co naměřilo jejich vybavení – srdce nebušilo. Ebenové začali podávat nějakou infuzi. To bylo několikrát opakováno. Nakonec začalo srdce bít. Ale naši doktoři věděli, že vnitřní orgány byly poškozeny, avšak to nemohli Ebenům nějak vysvětlit. Ebenové to také po chvíli poznali a na znamení smutku položili obě ruce na hruď a poklonili se. Členové našeho týmu věděli, že to znamená, že tělo je mrtvé a nic se už nedá dělat. Ebenové dokázali náklonnost našemu týmu. Během posledního pracovního období udělali Ebenové ceremoniál za mrtvého člena našeho týmu, stejný obřad používali, když zemřel jeden z Ebenů. Náš tým udělal vlastní obřad, který navštívili i Ebenové. Byli mimořádně zvědaví na naše náboženské obřady. Jeden člen týmu, který byl kdysi ministrantem, vykonal obřad za mrtvé. Náš tým byl vděčný za postoj Ebenů k našemu mrtvému příteli.

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 19. díl

Rychlá navigace: