Souvislosti, které všude nenajdete

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 6. díl

(Článek 183)

Cesta na SERPO - jedná se o skutečný, doslovný deník velitele týmu. Začalo to ráno v den odletu.

Jsme připraveni. Je těžké pomyslet, že jsme to konečně dokázali. Tým je motivován a je klidný. Neexistuje žádný systém synchronizace, o němž nevíme. Vše jde hladce. Čísla 700 a 754 poskytují každému členu mise závěrečnou kontrolu, před nástupem do letadla. Všechno je OK, vše jsme naložili a uskladnili. Musíme to přenést na největší loď, jakmile se dostaneme do bodu setkání. To nás poněkud rozčiluje, ale žádné výhrady proti tomu nemáme. MTC požádal všechny členy týmu, aby se definitivně rozhodli. Všichni členové týmu říkají, že půjdou, tedy jdeme. Vnitřek lodi EBEnů je velký. Jsou zde tři podlaží, loď je jiná než ta, na níž jsme byli školeni. Myslím, že to byla výsadková loď, tohle je mateřská loď. Uložili jsme náklad na spodní palubě. Budeme pobývat na střední palubě a posádka lodi bude na horní palubě. Loď má podivné stěny. Zdá se, že jsou více-dimenzionální. Jsou zde tři stanoviště, čtyři z nás budou sedět v každém. Nejsou zde žádná křesla, pouze jakési lavičky. Na ty malé sedačky posádky bychom se ani nevešli. MVC říká, že nepotřebujeme nic zvláštního, ani kyslík ani přilby. Závěrečná kontrola proběhla OK. MTC nám řekl závěrečná slova. Nastoupili jsme na loď EBEnů. Vchod je uzavřen. Nejsou zde žádná okna. Nemůžeme vidět ven. Všichni sedí na svých místech na lavičkách. Nejsou zde žádné postroje na připoutání. Je to v pořádku, připoutala nás jakási závora. Loď spouští motor nebo něco, čemu říkají energetické trysky. Zdá se, že se pohybujeme, ale nic se uvnitř neděje. Stále to nemůžeme popsat. Je to něco závratného.

První den - Opustili jsem transportní plavidlo. Nevíme, kde jsme, ale vypadá to, že jsme byli všichni v bezvědomí nebo jsme byli během cesty nějak omámeni. Podle mých náramkových hodinek uběhlo asi šest hodin nebo možná víc. Odletěli jsme v 13:25 a nyní bylo 19:39. Nejsem si jistý, který je den. Letěli jsme velkou lodí. Nyní stojíme v jakémsi výklenku nebo tak nějak. Je zde mnoho EBEnů, kteří nám pomáhají. Zdá se, že chápou, že jsme zmateni. Náklad byl rychle vyložen jedním vrzem. Paluba obsahující náš náklad byla přesunuta bez vykládky jednotlivých částí. Tato loď vypadá jako vnitřek skutečně velké budovy. Strop v této lodi je asi 30 metrů vysoko. Dobře, byli jsme přesunuti do jiné části lodi. Jak velká je ta loď? Prostě nemohu popsat, jak je velká. Trvalo nám asi 15 minut, než jsme došli do našeho oddělení. Zdá se, že je pro nás připraveno něco zvláštního. Sedačky jsou zde větší. Ale je jich jen 10. Dobře, myslím si, že 203 a já budeme sedět na jiných místech nad těmito sedačkami. Jsme přemísťováni nějakým výtahem, ale nedovedu pochopit, jak funguje. Všichni máme hlad. Máme sice naše batohy, obsahující některé C-soupravy a myslím si, že bychom se mohli najíst. Ale musím se zeptat MVC. Nemůžu ho najít a nedokážeme s těmi dvěma EBEny komunikovat. Zdá se, že jsou opravdu dobří. 420 se bude snažit používat své jazykové dovednosti. Je to skoro legrační. Jejich hlas zní jako křik na fotbale. Použili jsme znakový jazyk, kterým naznačujeme, že chceme jíst. Jeden z EBEnů nám přinesl cosi v krabici. Nevypadá to hezky, ale myslím si, že je to jejich jídlo. Vypadá to jako kaše nebo ovesné vločky. 899 to ochutná a říká, že to chutná jako papír. Myslím, že se budeme držet našich výživných tyčinek.

OK, konečně se objevil MVC. Řekl nám, že brzy poletíme na výlet. Řekl, že dvě "mils", myslím, že to znamená minuty, ale jistě to nevím. Možná, že to nebyl tak dobrý nápad, jíst před odletem. Necítíme žádnou váhu a necítíme ani závratě. Ale nevíme, co lze od tohoto očekávat. Ukazují nám, že musíme sedět na sedadlech.

Den druhý - nejsem si jistý, jak dlouho jsme byli zavření v jakýchsi schránkách. Seděli jsme na sedadlech a přes nás byl umístěn průhledný poklop. Byli jsme v této bublině nebo kouli zcela izolováni. Mohli jsme dobře dýchat a vidět ven, ale cítili jsme závrať a byli zmatení. Myslím, že jsem zaspal nebo omdlel. Už uplynul další den, ale hodinky ukázaly jen jednu hodinu od chvíle, kdy jsme usedli, ale zdá se, že už nastal příští den. Naše časoměřiče se nacházejí v našich batůžcích, které jsou uloženy v jiné části lodě. Jsme stále v tomto oddíle, vypadá to dobře. Č. 899 zjistil, jak se dostat ven, protože stojíme. Otevřel jsem svoji kouli. Nejsem si jist, zda bychom mohli opustit své schránky, ale 899 řekl, že přišel EBE, podíval se na nás a zase odešel. Ostatní členové týmu spí, 899 a já se procházíme po této místnosti. Získal jsem naše časoměřiče. Zdá se, že jsme cestovali asi 24 hodin. Nevidím zde žádná okna. Původně nám bylo řečeno, že cesta bude trvat asi 270 dní. OK, přišel EBE a ukázal na sedačky, myslím, že se musíme vrátit a sednout si.

Zápis - vzhledem k tomu, že si nejsem jistý, jaký je den, neuvádím datum, týkající se mého záznamu, takže uvedu jen číslo záznamu. Všichni jsme nemocní. Máme závratě a podrážděné žaludky, 700 a 754 nám dali lék na uklidnění našich žaludků, ale opravdu se cítíme špatně. Zdá se, že nejsme schopni zaostřit oči a nevíme, kde je nahoře a kde dole ani nevíme, jak se posadit. Opravdu špatný pocit. Medicína trochu pomáhá, takže jsme schopni se trochu najíst. 700 a 754 nám říkají, abychom jedli a pili vodu, kterou jsme si přinesli, děláme to a cítíme se trochu lépe, nemůžeme se na nic soustředit, takže nyní nebudu nic zaznamenávat.

Zápis - už se cítím mnohem lépe. EBEnové přišli a dali něco do místnosti. Všechno vypadá jasněji, nejsme tak zmateni a nemáme závratě. Znovu jsme jedli a napili se vody. Cítíme se mnohem lépe. Jsme mimo naše buňky, ale v určité době v nich musíme zůstat. EBE nám ukázal řadu světel nad vstupem. Jsou tam zelená, červená a bílá světla. Pokud je světlo červené, musíme sedět v buňce. Pokud je světlo bílé, je to v pořádku. EBE nikdy nevysvětlil zelené světlo. Asi to nebude dobré. Podle 633 náš časoměřič dobře nefunguje. Myslí si, že cestujeme déle než 10 dní, ale není to zcela jisté. Byli jsme v této místnosti po celou dobu uzavřeni. Myslím, že tato místnost byla vyrobena pro nás a jsme v ní v bezpečí. Možná, že by nebylo moudré ji opustit. Není zde beztížný stav. Nevím, jak to dělají. Ale cítíme se poněkud lehcí, když chodíme. Zdá se, že místnost je pod tlakem. Naše uši jsou pod tlakem. Pokud budeme muset sedět v této místnosti po dobu 270 dnů, budeme se opravdu nudit. Nemůžeme toho moc dělat, všechno naše vybavení je jinde. Máme sice naše batohy, které obsahují jen několik položek. Chceme se vykoupat, ale nenašli jsme mimo naše buňky koupelnu, musíme v buňkách i vyměšovat. Jsou zde malé kovové nádoby, které EBE vyprazdňují. EBEni nám přinášejí nějaké jídlo. Zkoušeli jsme to a chutná opravdu jako papír, je bez chuti, ale možná je to něco zvláštního pro cesty po vesmíru. 700 to jí. Zdá se, že je to v pořádku, ale dráždí to jeho střeva. Jejich voda je mléčně zabarvená a chutná jako jablko. Je to podivné.

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 6. díl

Rychlá navigace: