Souvislosti, které všude nenajdete

Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 6: Židokřesťanství je církev ďáblova

(6. díl)

Pán Temnot se převléká, aby zvítězil, za kohokoliv, třeba i za boha, církevního hodnostáře či buddhistu. Ze Západu směrem na Východ stále proudí "síla vod", což je neustálé narušování jakékoliv skutečné duchovní autority a je vnucováno lidem jen to, co se zakládá na zemitých a zcela "tekutých" hodnotách. A právě tento proces my dnes permanentně zažíváme. Máro, Pán temnot či Světapán, který potřeboval zvítězit nad duchovním prouděním z Východu, použil zde v Evropě nejen meč a světská lákadla, ale zejména to, že Buddhu napodobil, a že se herecky převlékl za "také buddhistu". A tato metoda nápodoby je skutečná podstata vzniku židokřesťanství. "Máro" byl s bouřlivým rozvojem buddhismu dočasně v Asii poražen, protože byl označen, bylo na něj posvíceno, byl spatřen a byly pochopeny jeho metody nápodoby. Stalo se to, protože se dá účinně bojovat jen proti tomu, co je viditelné a spatřené. Co je neviditelné, nepřiznané, zamlčované, nečitelné a tajné se dá jen těžko zasáhnout. Když si otevřete buddhistické sútry, tak tam vlastně není řeč o ničem jiném, než o tom temném "Márovi", o tom, jak se projevuje a jak se dá proti němu bránit. A právě toto je něco, co v našem, Márou napodobeném, náboženském systému – v židovském křesťanství, zcela a úplně chybí. Zde máme být spaseni "obětí beránka", bez vlastního přičinění! Toto je pro chápavé a probuzené lidi od samého začátku groteskní absurdita.

Původní védský "nápoj sómy", nápoj poznání, byl židokřesťanstvím změněn na víno, což je také velmi významná změna, protože ta představa, že u "svatého přijímání" pijeme alkohol, který navíc symbolizuje krev, je pro původní duchovní školu naprosto nepředstavitelná. Mešním vínem je nám tady v podobě židokřesťanské liturgie symbolizována "svatá krev", která krmí boha – démona podsvětí, Pána Zla. Proto gnostický závěr o této liturgii je jednoznačný a v historii mnohokrát také ventilovaný: židokřesťanství je církev ďáblova, je to čisté ďábelství, protože tam, kde se přijímá krev, byť symbolicky, tam, kde se pije krev, tak to je říše upíří – říše mrtvých, kteří kradou živým jejich životní sílu. Jakou "životní sílu"? Právě tu sílu našeho vnitřního Člověka, která umožňuje to, že lidé jsou pevní a charakterní. Naopak tato temná říše usiluje o to, aby lidé byli hříšní, aby byli navěky svázáni s vinou dědičného hříchu, podvodu a lži, s vinou vraždy, aby proto "byli tolerantní" a "respektovali", že podstata člověka není pravda a mravnost, nýbrž naopak hlad, žízeň a ziskuchtivost.

Nápodoba je základní metodou Máry v našem světě plném zrcadel, kdy nevíme, kdo je kdo, a co je co. A na této metodě záměny stojí právě celý židokřesťanský projekt, přesně takto pracuje "síla měsíční". Máro pracuje tak, že všechno míchá dohromady, chaotizuje poznání, aby si člověk nebyl ničím jistý. Vytváří model "dvojníků", pomyslné "vodní hladiny" a zrcadel. Toto je ta mystická "hranice" mezi světlem a tmou. Pochopení tohoto je důležité a pomůže nám uvědomit si, co se kolem nás děje. "Dvojník" je aramejsky "Thomas" a historické uctívání Thomase – Dvojníka je velmi zajímavé v tom smyslu, že ten Thomas je nejranější projekt západní zrcadlové projekce. Také "Tomášovo evangelium" je již jedna z prvních jemných kulturních nápodob, ve které se už objevuje židovský kolorit. Můžeme zde nalézt přibližně 5 %, až 10 % židovského, což se projevuje jemnou "tomášovskou" nápodobu buddhismu, která byla sice ještě příliš gnostická, východní ale již velmi zřetelně prozrazovala svůj původ.

Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 6: Židokřesťanství je církev ďáblova

20.03.2020

Rychlá navigace: