Souvislosti, které všude nenajdete

Prostřednictvím Védy lidé komunikovali s bohy – Osvoboďte svoji duši... 14. část

(Článek 14)

Véďané slovesnýn tvarem "kurvan" znázorňovali svou duchovní "oběť" a slovesem "akurvan" znázorňovali démonské bytosti, které neobětují a nepomáhají vytvářet a bránit prostor Člověka. Jakákoliv taková činnost, i když byli při ní lidé od rána do večera ve shonu, tak byla z pohledu Védy ve skutečnosti nečinností, protože při ní lidé nepracovali na napřimování člověka a nepracovali ani pro Světlo poznání.

Na vývoji významu slov je vidět, jakým způsobem se síla temnot chápala a stále chápe našeho duchovního dědictví, jak převrací jeho světelné poselství a význam, aby jej začernila a tak zcela znehodnotila původní funkci slova, jako klíče k opravdovému životu. Slovo "kršna" se odvozuje od slovesného kmene "kršati" a původně ve Védě znamenalo "křesati" a slovo "kršna" znamenalo "vykřesanec". Slované to slovo používají ještě nyní a neztratili ho. Až během tisíce let se vyvinulo chtonické učení šivaistické, které nám chtělo toho zářícího Kršnu pomluvit a přivlastnit si ho, a které nám z něj chtělo udělat něco černého. Tak byl jeho původní význam přesunut na nový význam "kršna" coby ten "černý". Proto pokud nebudeme dostatečně pozorně vnímat původní obsah tohoto slova, ale i mnohých dalších, tak se kvůli podsunutému obrácenému významu dostaneme k scestné interpretaci původního smyslu. Bez pochopení tohoto stále probíhajícího jevu (zhmotňování idejí) nemůžeme přistupovat skutečně kriticky k jakýmkoliv historickým pramenům, protože v každém z nich právě tento proces probíhá. Bylo tomu tak ve středověku při postupném přepisování rukopisů, ale i při přebírání antických děl do středověkých rukopisů. Je to obecný fenomén, který nám dává poznat zhoubné praktiky v zaznamenávání historických událostí i vývoje lidstva.

Védské slovo "tapas" znamená duchovní zapálení, rozpálení, uvaření, dopečení a dozrání. Ukazuje nám, kdy dojde k procesu pročištění a sjednocení. Je to podobné, jako když cokoliv vaříme dohromady a nějakou dobu trvá, než je to hotové. Tento proces pěstování vroucnosti, prováděný jak duševně, tak i fyzicky, byl spodním světem rozdvojen a tak vzniklo české slovo "topit", znamenající někoho utopit, ponořit pod vodní hladinu, tedy negativum a opět opak toho původního! Takových slov je v indoevropských jazycích i v samotném sanskrtu velké množství a dokládají nám ten sestupný proces a negativní přeměnu významu slov.

Slovesný kořen "mit" (přátelsky se setkávat), od kterého známe slovo "mitra" – přítel (ten, který se s námi přátelsky setkává), má svého dvojníka vzniklého přídechem druhé konsonanty v kořeni "mith", který má opačný význam a znamená: nepřátelsky se s někým potkat!

Kořen "mat", základní slovesný kořen v sanskrtu pro myšlení, má svůj stín v kořeni "math" a jakoby dostal "černého sourozence" znamená: mást, smíchávat, vytvářet chaos.

Podobnou proměnu zaznamenáváme i při cerebralizaci druhé konsonanty, kdy např. "pan" znamená: chválit a "pan" s cerebrálním "n" znamená: kšeftovat, obchodovat. Tady všude můžeme krásně vidět, jakým způsobem se rozvíjí směrem dolů význam slov a zároveň můžeme pozorovat i náš vlastní "pád" do hmoty a naše vzdalování se od poznání. Lze říci, že i dnešní vývoj naší řeči je pokračováním historického duchovního i slovního úpadku.

Také přenášení hlubokého významu slova na sekundární předměty světského charakteru způsobuje vulgarizaci řeči, což je proces, který je známý každému, kdo studuje sanskrt, protože tam to bije přímo do očí. Jestliže tedy pochopíme cestu, kterou se řeč ubírala, zjistíme důležitou skutečnost, že se naše řeč vyvinula z původní, čistě náboženské liturgické řeči védských zpěváků, kdy véďané pomocí ní spolu komunikovali jednak horizontálně, ale hlavně díky ní mohli komunikovat i vertikálně – "s bohy".

Prostřednictvím Védy lidé komunikovali s bohy – Osvoboďte svoji duši... 14. část

20.08.2019

Rychlá navigace: