Souvislosti, které všude nenajdete

Védantský a židovský humanismus – Osvoboďte svoji duši... 9. část

(Článek 9)

V původní duchovní tradici slovo "puruša" označovalo "vnitřního Člověka", ducha poznání vrozeného všem skutečným a pravým lidem, takže slovo "humanismus", které tak rádi používáme, se na indickou védántu velice hodí. Védánta nás seznamuje s tím, co to humanismus vlastně je. Je to obrana vnitřních hodnot člověka, obrana "átmana".

Židokřesťanský evropský "humanismus" je ale něco zcela jiného. Židovské pojetí humanismu vychází z jejich představy člověka, jako tvora z podstaty hříšného, který se nedokáže ubránit svodům světa a jeho lákadlům. Jejich "humanismus" vede k toleranci vůči jakémukoliv lidskému skutku, ať už je jakkoliv nízký, neušlechtilý nebo na ušlechtilého člověka dokonce útočící. Těmito naprosto rozdílnými pohledy byla vytvořena nepřekročitelná zeď mezi védántským humanismem átmanového typu a židovským "humanismem" nízkosti.

Podle védánty člověk, který lže, krade, podvádí nebo dokonce vraždí, tak se sám svými činy a svoji karmou vyřazuje z účastenství na "Člověku", na "Purušovi", což je neustálá oběť Člověku. Zvolil si totiž jinou cestu. Dobrovolně opustil ten bezpečný, duchovně vytvořený prostor Člověka a už se proto není možné na něj dívat, jako na "Člověka", na bytost s námi spřízněnou, vůči které máme mít respekt a kterého bychom měli chránit.

Převrácená, západní ideologie "humanismu" jako vytvořená židokřesťanská ochrana všech spodních a démonských, údajně "také lidských" vlastností (lhát, podvádět, krást, klamat důvěru, korumpovat, slibovat, neplnit) tedy, obecně "být slabým člověkem", být "jenom člověk", nám tady vytvořila velmi nebezpečnou a stále posilovanou koncepci "svobody", která se v židokřesťanské říši brání proti všem atakům a jakýmkoliv námitkám, ať už náboženským, filosofickým nebo společenským, kterým se zde dohromady říká hanlivě "totalitarismus" nebo "fundamentalismus" nebo "xenofobie", nebo také - "zhoubný náboženský fanatismus".

Na rozdíl od tohoto západního, šúdrovského "humanismu", který pod hlavičkou "obrany lidských práv" chrání kriminalitu a spodního člověka vůči člověku ušlechtilejšímu a vyššímu, tak védánta vnímá tuto problematiku zcela jinak. Nic si nenalhává, přemýšlí, snaží se být absolutně poctivá a všechny úvahy směřuje ke správnému pochopení. Ukazuje nám, co nám zprostředkovávají smysly a kam to vede, když se soustředíme jen na objekty smyslů, kam to vede, když si chceme jenom užívat a soustřeďujeme se pouze na hmotný majetek, osobní prospěch a vydělávání peněz, kam vede stálé požívání alkoholu a drog, kam vede hromadné zabíjení zvířat a konzumace masa ve velkém. Tak toto jsou všechno základní úvahy védánty, které zahrnují všechna očekávání a možnosti člověka.

Tady je základní rozdíl védántského humanismu od "humanismu" západního, který se zodpovědnosti vůči Člověku a Životu zřekl a začal prosazovat pouze egoisticky sebestředné tendence a místo pěstování duchovního Člověka přešel na pěstování a rozvoj fyzické osoby a svého těla.

Védantský a židovský humanismus – Osvoboďte svoji duši... 9. část

15.08.2019

Rychlá navigace: