Souvislosti, které všude nenajdete

Védský symbol – kolo, oko, vykřesaný střed – Osvoboďte svoji duši... 8. část

(Článek 8)

Otáčející se kolo je jedním ze základních duchovních obrazů, kterému je Véda zcela podřízena. Ve védských hymnech je doslova všeovládajícím principem. Vše se zde točí – rýmy, zpěvy, člověk i celý svět. Pouze ten, kdo je schopen se udržet v prázdném středu stále se otáčejícího kola (védsky kham) a nezaplete se do jeho loukotí, aby v kole nezůstal uvězněn a tak došel bídné smrti, tak pouze ten udržuje správnou rovnováhu a pravou lidskou tradici a najde rajské místo poznání a míru. Střed stále se otáčejícího kola přitom musí zůstávat prázdný a pouze ti středující a otáčející, otvírají bránu, kterou je možné vstoupit do ráje a pravého lidského domova.

Tento vykřesaný střed, stále se otáčejícího kola, měl ve védštině a sanskrtu také význam oka! Pouze zde, ve vyprázdněném středu stále se otáčejícího světa, je totiž možné vidět a poznávat. Pouze uprostřed víru cyklonu, bouře, otáčejících se mraků, pouze zde je možné zůstat vzpřímeně stát. Najít místo ve středu znamená nebýt vrhnut do víru vnějškovitosti a konkretizace, která znamená postupné tuhnutí v chladu, temnotách a způsobuje následnou smrt. Toto vytočené a vroucí volné místo středu je proto také pravým "Místem Člověka" a jeho záchranou ze studených vod smrti, které jej obeplouvají.

Ten, kdo vytvoří oko ve středu rozbouřených vod, bude veleben jako obnovitel života. Kdo svým slovem, ve kterém je koncentrované "Světlo poznání" a duch života, rozevře opět "Temnotu", stává se nosným "brahma" nového věku. Tento světec, křesající sómu a jeho škola musí mít ale dost síly na to, aby dokázal otočit již převrácený svět, svět, který je vzhůru nohama, opět hlavou vzhůru. Musí ho celý znovu zorat, neboť jinak by zůstal vnitřně studený a neplodný.

Také tkalcovský stav je dokonalou názornou školní pomůckou védské představy, jak funguje chtonický svět, zotročený "Temnotou". Povědomost dávných lidí o stálém střídání vlády jedné věčné síly nad druhou, znázorňuje neustálé střídání jednoho tkalcovského řádu, ve své nadřazenosti, nad druhým. To, co zůstává vždy mezi těmito řády, nit za člunkem, je zde ohýbáno, podobně jako lidské pokolení, které v těchto střídajících se vlnách násilí, seshora a zespodu, musí stále žít. Tkalcovský stav tak velmi názorně vyjadřuje způsob, jak dochází ke zrození těla a formy. Lidské vědomí je utkáváno silami dvou slepých kosmických řádů, a protože se však nenechává jako zrno lisovat, tak nedochází ke křtu a k poznání, ale vše je poslušně vedeno člunkem na vlnách času a jen se poslušně ohýbá nahoru a dolů, podle vůle právě vládnoucího systému. Zde nevzniká žádná možnost vzniku jiskry poznání – sómy ani možnost vzniku prostoru života vnitřního Člověka. Takto vzniklá látka (šaty člověka) slouží, stejně jako nevědoucí hmota (tělo člověka), jen jako obal Života. Šaty člověka – tělo bez ducha, jsou tak hotovy!

Védský symbol – kolo, oko, vykřesaný střed – Osvoboďte svoji duši... 8. část

14.08.2019

Rychlá navigace: