Souvislosti, které všude nenajdete

Vulgarizace, zprimitivnění a jasná degenerace lidské řeči – Osvoboďte svoji duši... 16. část

(Článek 16)

Pod eufemistickým slovem vývoj se v případě lidské řeči skrývá jen proces vulgarizace, zprimitivnění a jasné degenerace, doložitelné hlubokým ochuzením všech výrazových prostředků, až po naprosté vymizení řady gramatických forem a kategorií, kterými staré jazyky disponovaly. U podstatných jmen se jedná například o ztrátu řady pádů či dokonce celého jednoho rodu a čísla, u sloves vidíme výrazné ochuzení a ztrivializování koncovek. Degenerace u sloves se projevuje též u nerozeznávání osob, které je doprovázené rovněž ztrátou jednoho rodu (medium) a čísla. Všeobecný zánik středního rodu u sloves je obzvláště bolestivý, protože tzv. média vyjadřovala činnost budování dokonalého vnitřního Člověka (átmana). Jestliže vymažete z mysli kategorii neutra (což v latině znamená "žádný z obou") i slovesného středu, média, tak tím torpédujeme lidskou činnost átmana, vytvářejícího hodnoty věčného a dokonalého Člověka v nás. Postupem času se pak vytrácí schopnost tuto činnost vůbec chápat a postupně se tak stáváme pouhými otroky dualisticky chápaného materialistického světa.

Jestliže "degenerací" forem smažeme celou kulturu slova, všechny kategorie slov, hlásek a jejich tvary, tím převedeme postupně svůj jazyk do řeči počítačového 0-1, přijdeme o lidskost, o svůj život a staneme se součástí obávané umělé inteligence, neživou digitální protoplazmou a temnou hmotou, která se skládá pouze z neživých černých bodů, číslovek 1 a jejich opaku číslovek 0. Velmi reálně hrozí, že se staneme ideovou prázdnotou, která bude jako poslušný otrok čekat na svého boha hmoty – Demiurga, Stvořitele, který nápodobou staví svou umělohmotnou stavebnici virtuálního života, ideál hmotné formy věčnosti, což je Neživot – digitální program.

Likvidací důležitého átmanového rodu slovesa, média, byli tak lidé zbaveni svého základního kulturního prostředku a chápání vyššího principu mysli, který nás vede k meditaci a k duchovní praxi. Karmanový pád (náš sedmý pád) védské gramatiky, který označoval, že vlastní vnitřní prací a vlastní obětí – kým čím, se dostáváme k pravému cíli lidského snažení, se charakteristicky postupně změnil v pouhý evropský instrumentál (s kým čím).

Při srovnávání indoevropských jazyků jako celku je nápadné, že ochuzování kultury řeči vzrůstá směrem od staré Indie na Západ v přímé úměře s nárůstem moderní materiální kultury. Proto je možné sestavit jakési pomyslné schodiště postupné lingvistické degenerace z místa nejvyššího, které zaujímá nejstarší dochovaná indoevropská řeč – védština a sanskrt, až po starou perštinu, slovanštinu, litevštinu, starou řečtinu a latinu až k dnešní moderní řeči západní Evropy k angličtině, která je morfologicky nejprimitivnější řečí.

"Bůh" jako Logos – Slovo se nám promítá do hlásek

Gnostici mluví o 33 "božských znacích". Simon Mág má velice zajímavou teorii právě o tom, že "Bůh" coby Logos – Slovo se nám promítá do hlásek a je v nich stále obsažen. V indické tradici, která trvá až dodnes, se také mluví o "33 bozích" a takto o tom mluví již pozdní Véda i následující védanta a v gnostické podobě se potom hovoří o "33 aionech" – božských podstatách. Někteří gnostici přitom jednoznačně říkají, že tyto "aiony" jsou hlásky, popřípadě písmena!

Úplnost gramatiky sanskrtu vysoce převyšuje všechny známé indoevropské gramatiky. Gramatika sanskrtu je něco jako ideál nebo úplnost, celistvost, ze které, když studujeme němčinu, španělštinu nebo jiné indoevropské větve, tak se učíme jenom malou část, jen nepatrný zlomek sanskrtu.

Zprimitivnění, vulgarizace a jasná degenerace lidské řeči – Osvoboďte svoji duši... 16. část

22.08.2019

Rychlá navigace: