Židovství stahuje Člověka dolů, do temnoty nevědění

Z védského vnitřního ohně "Agniho" se vyvinul chtonickým zásahem latinský "agnis", coby podřezávaný "beránek" v židovských "pašijích". Tak místo původního proudění Světla poznání (pašijový obřad křesání sómy ve Védě) vznikla démonská nápodoba původního rituálu – prolévání nevinné krve, coby "spásy"! Ani Křesťanství dnes vůbec nerozumí učení o klíčových třech silách světa, se kterými se v Křesťanství setkáme už jenom ve známém obrázku "svaté trojice" – Otec, Syn a sv. duch, ale skutečná podstata duchovní "třetí síly" a stálé rození této "třetí síly" pomocí volby skrz vykřesání Světla poznání, je tady již zašlapána, zapomenuta a pro většinu "křesťanů" je již zcela neznámá!
V židokřesťanství je uctíván úplně jiný "bůh" a tak se člověk a celá lidská civilizace Západu klaní "Pánu světa". Pánu hmoty a doufá ve spásu skrze zabité tělo a prolitou krev a říkají tomu paradoxně "duchovní učení"! Typologicky řečeno uctívá se tedy již Hádes nebo Šiva, neboli Had či Velká Matka Země, tedy podzemní síly.
Jako příklad fatální proměny z duchovního principu na materialistický můžeme uvést židokřesťanskou přeměnu významu gnostické "ge adamantine", "Adamovy země" a "království Puruši" – na "zemi diamantů". Zde název "Adamant" – původně ten duchovně "nespoutatelný", "nezničitelný" byl převrácen. Výraz "vnitřní Člověk" byl pozměněn a pak použit jako symbol světského materialistického bohatství. Nezničitelný duchovní princip se změnil na diamant, na fyzický kámen s podobnými vlastnostmi.
Tento doložitelný vývoj jednoho termínu, který zdaleka není ojedinělým jevem, názorně ukazuje, jakým způsobem byla původní duchovní škola, založená na obraně Člověka, viditelně a zřetelně přeměňována "hadí silou". Duchovní škola se postupně proměňovala na školu materialistickou a duchovní hodnoty se změnily v mamon, peníze a diamanty. Židokřesťanství tak stvořilo svým údajně "duchovním proudem" pravý opak duchovní školy, který je založený na Jákobově "pomazaném kameni" – totiž na síle země, na síle hmoty a jejím zkázonosném egoismu.
V gnostických textech z Nag hammadí, ovlivňovaných již židovstvím, můžeme tyto proměny velmi dobře pozorovat. Také původní gnostický Adam, náš pozemský Otec, který jako první dosáhl, zcela v souladu s tradicí Védy, Avesty, tradice nazarejské a i podle gnostiků Světla, poznání a nirvány, se v mladších textech začíná pod perem židovských přepisovačů postupně proměňovat v biblického Adama, coby "hříšníka", který neposlechl podzemního židovského boha Temnoty, přijímal Světlo poznání a byl za to potrestán "vyhnáním z ráje"! Židovské stahování člověka dolů, do temnoty nevědění, je zde krásně patrné.

20.12.2022