Souvislosti, které všude nenajdete

Zkáza Velké Tartarie – 14. část

(Článek 19)

Na stole máme řadu otázek: Proč po zkáze Velké Tartárie na jejím území nevzniklo několik menších, třeba i polostátních útvarů, jak tomu bývá v případě rozpadu velkých impérií (Římského, Osmanského, Rakousko-Uherského, Německého, Ruského, Britského) nebo při rozpadu velkých zemí (SSSR, Jugoslávie)? Proč se poté ti, co utrpěli porážku, hrdí a svobodomilovní Tartaři, pokořili dobyvatelům a nepovstali, jak to vždy dělali Slovano-Árijci v podobných situacích? Proč skutečné osvojování nově nabytých území Ruským impériem a Spojenými státy začalo až po půl století? Do té doby totiž tato území měla jen kartografický charakter, a to jak v Rusku, tak i v USA. Oběma uchvatitelům na to pravděpodobně chyběly prostředky – lidské i materiální. Kam se poděly miliony poražených Tartarů? Proč severní národnosti jsou tak málo početné? V Americe okupanti nemilosrdně zlikvidovali místní obyvatelstvo na západ od Apalačských hor, ale Ruské impérium z genocidy usvědčeno nebylo. Přesto všechny severské národnosti Asie, které se zachránily po roce 1816, jsou od té doby na pokraji vyhynutí.

Fomenkova hypotéza nechává bez pozornosti řadu důležitých faktů, které jsme doplnili už dříve: "rok bez léta", maximálně dvě stě let staré lesy, bezpočet kruhových jezer, zasypané domy, zmizelé pevnosti, podivné krátery a také epidemie rakovinných onemocnění. Otázky, na které nám historie nedává odpovědi. Zkusíme si tedy odpovědět sami.

"Cui prodest" – Hledej, kdo z toho má prospěch. Kdo nakonec získal vítězstvím nad Napoleonem a zničením Velké Tartárie i s jejím obyvatelstvem? Není pochyb o tom, že Británie. A slovy klasika: "Když říkám Británie, mám na mysli Rothschildy. Když hovořím o Rothschildech, mám na mysli Británii!" Tartárie představovala ohromné nebezpečí pro mocenské ambice britského impéria: Hanoverská dynastie se strachovala o svou indickou kolonii, protože chiméra francouzské revoluce vytvořila "korsické monstrum", jež snilo o tom, jak odebere Británii veškeré obtížně nabyté území. Ale stejné nebezpečí číhalo i na impérium ruské, protože Romanovci se báli o uchvácený moskevský trůn. Napoleon se už dlouho předtím domlouval s ruským carem Pavlem I. o společné indické válečné výpravě. K ní však nedošlo, protože ruský imperátor byl v roce 1801 zavražděn, o což se postaralo spiknutí organizované a zaplacené – kým jiným než Británií.

Tento nezdar ale Korzičana nezastavil. Zklamaný novým ruským carem byl Bonaparte připraven uzavřít spojenectví s Velkou Tartárií a Ruskem se prostě probít. A tak podnikl pochod na Moskvu (nikoli na Petrohrad!), po jejímž dobytí by se jeho legiím otevřela přímá cesta do Indie. Proto byla armáda Napoleona tak veliká, aby přemohla nejen Rusko a aby pokračovala dál. Měla potom patrně projít ještě obrovský kus světa. Představte si tu hroznou noční můru Hannoverské dynastie! Obrovská francouzsko-tartarská armáda pod vedením nejgeniálnějšího vojevůdce své doby, jejíž týly jsou navíc zabezpečeny celým vojensko-ekonomickým potenciálem Velké Tartárie a jejích sousedů – Nezávislou Čínskou Tartárií! To by znamenalo volný pohyb Francouzů až k Indickému oceánu. Nicméně toto nebyl jediný důvod k tomu, co se stalo v roce 1816. Lidé z Velké Tartárie totiž obstáli pod těžkým náporem nových světových náboženství (judaismu, křesťanství a islámu), ochránili si morální čistotu a víru předků a nikdy nedovolili, aby "červi a kobylky" lichvářské, korupce a vydírání okrádaly jejich sídla a zavedly v zemi otroctví. A tak se pro Británii zákonitě stali tím největším nebezpečím na cestě k získání jejich světovlády. Tomu všemu bylo třeba zabránit za každou cenu. Za každou!!! Zbraň nevídaných účinků se nad Moskvou osvědčila. Drzý Napoleon byl odstraněn a nyní nastala chvíle jejího plného nasazení na jediného opravdového konkurenta Britského impéria - Tartárie.

Plné znění: http://www.funtime.cz
Zdroj: © 2015 https://myslenkyocemkoli.blogspot.com

Zkáza Velké Tartarie – 14. část

Rychlá navigace: