6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 22: Ziusudra
(22. díl)
"V Edinu Lu-Mach předákem byl, vynucovat uloženou práci byla jeho povinnost, příděly jídla krátit Pozemšťanům úkol jeho byl. Chotí jemu byla Batanaš, dcerou bratra Lu-Machova otce byla. Krásou oslnivou obdařena ona byla. Enki synu svému Mardukovi zprávu poslal: Do panství svého Lu-Macha povolej, nechť učí Pozemšťany, jak město se staví. A když byl Lu-Mach do panství Murdochova povolán, do domácnosti Ninmach, v Šurubaku, choť svou Batanaš on přivezl, by před masami rozezlených Pozemšťanů zajistil jí ochranu. Načež Enki sestru svoji Ninmach v Šurubuku velmi brzy navštívil. Na střeše obydlí, kde koupala se Batanaš, Enki za podbříšek chytil ji, políbil a do lůna jejího sémě vypustil. Dítě Batanaš počala. Bílá jako sníh byla jeho pleť, barvu vlny měly jeho vlasy, jako nebesa byly jeho oči, zářivě oči jeho svítily. Ohromen a vyděšen byl Lu-Mach. Syn Batanaš narodil se, nepodoben byl Pozemšťanu, porodem tím velmi zmaten byl. Lu-Machovi tajemství syna svého Batanaš neodhalila. Jako Ziusudra – Ten z dlouhých zářivých dní života, pojmenovala jej. V Šurubaku byl on vychován. Ninmach našla v chlapci zalíbení, ochrannou ruku nad ním držela. Chápavostí velkou byl on obdařen, vědění obsáhlé Ninmach jemu předala. Enki dítě převelice zbožňoval, spisy Adapovy naučil jej číst, rituálům kněžským, kterak konat a dodržovat je, naučil se."
Zde se nám ukazuje promiskuitní a vysoce sexuální rys Enkiho povahy, znovu se vynořuje na světlo a vyvolává další spory. Enki opět vkládá svůj genofond do lidského druhu. Svedl krásnou Batanáš, která mu porodila syna jménem Ziusudra. Podobně jako Adapa – Enkiho první lidsko-anunnacký potomek, byl i Ziusudra velmi bystrý, vykazoval značnou inteligenci a Enki tohoto chlapce, který vypadal, jakoby mu "z oka vypadl", úplně zbožňoval. Popis dítěte nám dává podrobnou představu, jak Enki vypadal. Ziusudra se narodil ve 110. šaru, 396 000 let po přistání na Zemi, tedy 47 000 př. n. l. Byl člověkem, který přežije potopu v arše, a který byl skutečnou postavou, kterou bible nazývá – Noe.
Anunnakové mezi sebou, Ziusudra i Adapa používali úplně jiné písmo dávno před tím, než potopa srovnala většinu světa se zemí. Existuje ale jen málo příkladů, což by vysvětlovalo, že naprostá většina všeho byla pohřbena pod horami písku a bahna. Sumerské tabulky hovoří o prapůvodních časech, kdy na Zemi panoval jiný řád, kdy i řeč a písmo bylo jiné. Bylo to v době před Babylonskou věží a předtím než bohové "zmátli řeč" člověka. Byla to doba, kdy nepanovaly dobré časy. Jakoby vše bylo polapeno do sestupné kulturní i ekologické spirály. Igigové se rychlým tempem množili s pozemšťankami, což Enlila přivádělo k zoufalství: "V očích jeho mise Anunnaků na planetě Zemi, zvrhla se." Najednou se zde vyvinul nový druh, který nevznikl zcela přirozeným způsobem a jeho imunitní systém nebyl uvyklý mikroorganismům, které se v té době na Zemi vyskytovaly. A tak by nás nemělo překvapovat, když se z tabulek dozvídáme, že:
"Rány morové a nákazy pustošily Zemi, bolesti, závratě, třesavky a horečky pozemšťany deptaly. Učme pozemšťany léčení, by sami uměli se léčit, Ninmach pravila. To výnosem svým zakazuji, na její prosby Enlil opáčil. Učme pozemšťany stavět rybníky a kanály budovat, by oni sobě z vod ryby a výživu zajistili, tak Enki k ostatním vůdcům hovořil. To výnosem svým zakazuji! Enlil Enkimu odpověděl. Nechť pozemšťané hladem a nákazami zhynou! Po jeden šar jedli pozemšťané trávu na polích, po druhý i třetí šar pomstou Enlilovou trpěli. V Šurubaku, městě Ziusudry, muka k nesnesení byla. Do Eridu Ziusudra, pozemšťanů mluvčí odcestoval, do domu Pána Enkiho vedl kroky své, o pomoc a záchranu prosil jej, leč Enki vázán byl výnosy Enlila..."
26.05.2020