6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 30: Boj Inanny a Marduka
(30. díl)
"Inanna Marduka do boje vyzývala. Za smrt milého svého, pomstít se chtěla. I stalo se, že válka se zběsilostí dosud nevídanou, mezi oběma klany propukla. Inanna zahájila válku tu a ve své lodi nebeské nad panstvími Enkiho synů přelétala. Na pomoc Ninurta jí přišel, ze svého nebeského ptáka na nepřátelské bašty pálil zhoubné paprsky. Z nebe spalujícími blesky a ničivými hromy útočil. V Abzu vše z řek vyplavil, dobytek na poli rozptýlil. Na sever, na místo s umělými pahorky, se Marduk uchýlil, v závěsu za ním, Ninurta na tamní obydlí jedovaté střely chrlil. Jeho zbraň co-trhá-lidi-na-kusy v těch zemích lidi o smysly připravila. Průplavy, jež říční vodu vedly, do ruda zbarvily se krví. Zatímco pustošivé boje na sever se šířily, Marduk v Ekuru se uzavřel. Gibil pro něj neviditelný štít vymyslel, Nergal jeho vševidoucí oko na nebe vynesl. Se zářivou zbraní Inanna na úkryt zaútočila, Horon na obranu otce svého přispěchal. Září Inanninou jeho pravé oko poškozeno bylo. Zatímco Utu Igigy a hordy pozemšťanů za Tilmunem odrážel, na úpatí pahorků umělých se Anunnakové toho a toho klanu i přívrženci jejich, v litém boji srazili. Nechť Marduk vzdá se, ať krveprolití to skončí! Tak Enlil sdělil svoje slova Enkimu. Nechť bratr s bratrem promluví! Enkimu Ninchursag zprávu zaslala. Uvnitř Domu, který jako hora je, poslední baštu odporu si Marduk zřídil. Inanna nemohla ztéci masivní stavbu z kamene, hladké stěny odvracely její zbraně. Pak Ninurta o tajném vchodu dozvěděl se, otočný kámen na severní straně objevil! Temnou chodbou Ninurta kráčel, klenba její jako duha třpytila se září z krystalů v odstínech nesčetných. Uvnitř, průnikem zburcovaný, Marduk, Ninurtu očekával se zbraněmi připravenými. Ninurta vzhůru galerií kráčel, zbraně jeho odpovídaly a divukrásné křišťály ničily. Do horní komory, na místo s Velkým pulsujícím kamenem, Marduk uchýlil se, ve vchodu jejím Marduk kamenné mříže spustil, ve vstupu bránily každému a všem. Dovnitř Ekuru Inanna a Iškur za Ninurtou vešli, co dál učinit rozmýšleli. Ku třem blokům kamenným, ku spuštění přichystaným, Iškur pozornost všech obrátil. Nechť smrt pomalá, být pohřben zaživa, je Mardukovým ortelem. Na konci galerie se tři kamenné bloky uvolnily, každý dolů sjel co kamenná zátka, by Marduka tam jako v hrobě uzavřel."
Enlilovci chtěli nechat Marduka v pyramidě zemřít, ale jeho rodina protestovala. Opět přichází na pomoc moudrá Ninchursag, aby vyřešila patovou situaci. Marduk bude zachráněn, ale odejde do vyhnanství – "země odkud není návratu", dále se vzdá následnictví prvorozeného a Igigové, kteří stáli za Mardukem, vydají a opustí přistávací plošinu. Poté se architekt a tvůrce pyramid Ningišzida ujal vyprošťovací akce:
"Na místě, které ukážu, vstupní otvor do kamene vytesejte, odtud vzhůru chodbu točitou vyvrtejte, tak záchranou šachtu vytvoříte. Ve spirále dutin skrytých, cestu přes kameny sobě cestu proklestíte. Pak vzhůru velkou galerií půjdete, tři kamenné uzávěry zvednete a do komory horní, Mardukova vězení smrti se dostanete."
Taková slova mohl pronést skutečně jen ten, kdo byl dokonale seznámen s vnitřkem pyramidy, její tvůrce. Přesto mnozí "historici" budou stále ještě chtít, abyste tomuto "nesmyslu" nevěřili.
"Šachtou točitou ho opatrně spouštěli, na čerstvý vzduch ho vynesli."
Poslední vývoj událostí si vyžádal nové rozdělení území a pravomocí mezi syny Enlila a Enkiho. Egypt připadl Ningišzidovi, Marduk odešel do vyhnanství, Inanna požadovala vlastní zemi a po delší debatě ji připadla země v údolí řeky Indu. Iškur získal oblast Baalbacku, přistávací plošiny a zemi na sever, zemi jižním směrem připadl Nannarovi. Ningišzida dostal do správy "zemi dvou úžin".
"Pak pozemšťané rozmnožili se, z hornatých území do suchých nížin odešli, potomci Igigů, kteří brali sobě pozemšťanky, toulali se krajem, ve vzdálených zemích, kde Ka-inovo příbuzenstvo přežilo. Ninurtovi (Jahve), jenž Anzua a Marduka porazil, pravomoci byly uděleny enlilské."
07.06.2020