Nová chronologie dějin (33. díl)

(33. díl)

Na stole máme řadu otázek: Proč po zkáze Velké Tartárie na jejím území nevzniklo několik menších, třeba i polostátních útvarů, jak tomu bývá v případě rozpadu velkých impérií (Římského, Osmanského, Rakousko-Uherského, Německého, Ruského, Britského) nebo při rozpadu velkých zemí (SSSR, Jugoslávie)? Proč se hrdí a svobodomilovní Tartaři pokořili dobyvatelům a nepovstali, jak to vždy dělali Slovano-Árijci v podobných situacích? Proč skutečné osvojování nově nabytých území Ruským impériem a Spojenými státy začalo až za půl století a do té doby tato území měla jen kartografický charakter, a to jak v Rusku, tak i v USA? Oběma uchvatitelům na rychlejší obsazení dobytého území totiž chyběly prostředky – lidské i materiální. Kam se poděly miliony původních obyvatel Tartárie? Proč jsou severní národnosti dnes tak málo početné? V Americe okupantské armády nemilosrdně zmasakrovaly místní obyvatelstvo na západ od Apalačských hor, ale Ruské impérium z genocidy usvědčeno nebylo. Přesto všechny severské národnosti Asie, které se zachránily po roce 1816, jsou od té doby na pokraji vyhynutí.

"Cui prodest" – Hledej, kdo z toho měl prospěch. Kdo nakonec získal potlačením Napoleonova vlivu a zničením Velké Tartárie a zmasakrováním jejího obyvatelstva? Není pochyb o tom, že Británie. A když použijeme slova klasika: "Když říkám Británie, mám na mysli Rothschildy, a když hovořím o Rothschildech, mám na mysli Británii!" Tartárie představovala nesmírné nebezpečí pro mocenské ambice britského impéria: Hanoverská dynastie se strachovala o svou indickou kolonii, protože chiméra francouzské revoluce vytvořila "korsickou, napoleonskou hrozbu", že Británii bude odebrána Indie. Napoleon skrytě snil o tom, jak vezme Británii veškeré, její obtížně nabyté území. Ale stejné nebezpečí číhalo i na impérium ruské, a také Romanovci se báli o svůj uchvácený moskevský trůn. Napoleon se už dlouho předtím domlouval s ruským carem Pavlem I. na společné indické válečné výpravě. K ní však nedošlo, protože ruský imperátor byl v roce 1801 zavražděn, o což se postaralo organizované a zaplacené spiknutí...

Tento nezdar ale Napoleona nezastavil. Bonaparte, zklamaný postojem nového ruského cara, byl připraven uzavřít spojenectví s Velkou Tartárií a napříč Ruskem se chtěl prostě probít. A tak podnikl pochod na Moskvu (nikoli na Petrohrad!), po jejímž dobytí by se jeho legiím otevřela přímá cesta do Indie. Proto byla armáda Napoleona tak veliká, aby přemohla nejen Rusko, protože chtěla po svém ruském vítězství pokračovat dál, do Indie. Měla potom patrně projít ještě obrovský kus světa. Představte si tu hroznou noční můru, kterou měla Hannoverská dynastie!: Spojenectví obrovské francouzsko-tartarské armády pod vedením nejgeniálnějšího vojevůdce své doby, jejíž týl by byl navíc zabezpečen celým vojensko-ekonomickým potenciálem Velké Tartárie a jejích sousedů – nezávislou Čínskou Tartárií! To by znamenalo zcela volný pohyb Francouzů až k Indickému oceánu. Nicméně toto nebyl jediný důvod k tomu, co se stalo v roce 1816. Lid Velké Tartárie totiž ještě navíc morálně obstál a nepodlehl těžkému náporu nových světových náboženství (judaismu, křesťanství a islámu), ochránil svou duchovní čistotu, víru předků a nikdy nedovolil, aby židovští lichvářští "červi a kobylky" a pseudokřesťanští dogmatici a korupčníci vydírali a okrádaly jejich zemi a zavedly v jejich zemi otroctví. Tak se Tartárie stala pro Británii zákonitě tím největším nebezpečím na cestě k získání světovlády. Tomuto spojenectví bylo třeba zabránit za každou cenu. Za každou!!! Zbraň nevídaných účinků se nad Moskvou osvědčila. Drzý Napoleon byl odstraněn a nyní nastala chvíle jejího plného nasazení na jediného opravdového konkurenta Britského impéria – Tartárii.

22.08.2021