6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 35: Ningišzida a Egypt
(35. díl)
"Jít do země za oceánem se Ningišzida rozhodl, se skupinou stoupenců svých, on tam šel. Šest set padesát pozemských let byl v té době letopočet, avšak v panství novém, kde Ningišzidu "Okřídleným hadem" zvali, nové počítání započalo. V Zemi dvou úžin, druhá oblast pod nadvládou Marduka založena byla, v letopisech První oblastí jakožto Magan, Země kaskádovité řeky, byla uváděna. Mezi lidmi Druhé oblasti, když jazyky zmateny byly, Hem-Ta, Tmavě hnědá země, od té doby se jí říkalo a "Neteru", "Hlídači" byli Anunnakové v nové zemi zváni. Marduk jako "Ra, Zářivý", uctíván zde byl, Enki jako "Ptah", Zakladatelem, byl veleben. Ningišzida jakožto "Tehoti či Thoft, Božský měřič", připomínán byl. Chtěje vymazat vzpomínku naň, Ra (Marduk) jeho tvář na Kamenném lvu obrazem svého syna Asara nahradil. Počítat po desítkách, nikoli v soustavě šedesáti, Ra lidi přinutil, rok on také, po desítkách dělil, sledování Měsíce, sledováním Slunce nahradil. Zatímco Tehuti za vlády svá dávná města, severu a jihu, pod jedním korunním městem sjednotil, Marduk krále, potomka Neterua a Pozemšťanky, on tam dosadil, Mena, jeho jméno bylo. Kde dvě země se stýkají a velká řeka dělí je, tam Ra město žezla založil. Nádherou velikou, jež předčila Kiši v První oblasti, obdařil ho, Mena-Nefer – Menova krása, to město neslo jméno. Ve prospěch Druhé oblasti Ptah Raovi rozličné ME dal, všemožné vědění, vyjma oživování mrtvých Raovi on předal. Vodní tok Hapi, největší řeky v zemi, Ptah pro Raa a lid jeho upravil, hojnost z půdy úrodné rychle vzešla, lidé a dobytek se rychle množili."
Není jisté, zda okřídlený drak je Enki či Ningišzidu, protože jejich symboly se velmi podobají a dokonce i jejich schopnosti a povahy byly velmi blízké. Pokud ale vyjdeme ze sumerských destiček, tak to byl s největší pravděpodobností Ningišzida, kdo měl tak veliký vliv na americké kultury. Naučil je většině dovedností, které znaly, včetně budování neuvěřitelných staveb v oné části světa. Tato část dějin se vyznačuje zajímavým prvkem. Předtím totiž Ningišzida žil v Africe a zřejmě využíval zkušené africké dělníky, kteří se vyznali v těžbě a v budování projektů pod jeho vedením. Proto nám dává dokonalý smysl, že pracovní silou Ningišzidy, když poprvé dorazil do Ameriky, zřejmě byli Olmékové se svými typicky africkými rysy. Zjednodušeně řečeno, byl to jeho doprovod afrických stavitelů a horníků. Také by to vysvětlovalo, proč se písmo Olméků v Mexiku velmi podobá způsobu psaní různých afrických kmenů. Dochovali se četné vyobrazení a plastiky olméckých horníků, jak se krčí ve stísněném prostoru s ochranou pokrývkou hlavy a s nástroji v obou rukou, nad nímž bdí všudypřítomné božstvo. Historikové tvrdí, že neví, kdo sjednotil Egypt, ovšem tabulky v tomto mají jasno a bez obalu nám sdělují, že to byl Marduk. Zdá se, že převzal vládu nad touhle částí světa okolo roku 3500 př. n. l., a všechnu počáteční práci odvedl před Mardukem král Štír Narmer, který byl z Enlilova klanu. Všichni následující faraóni museli být nějakým způsobem spřízněni s Mardukem a jeho Igigy či Neteru (Strážci). Ve světle všech těchto informací by byl Narmer v době, kdy ho pohřbívali, víc než 1500 let starý. Je to možné? Ano Třeba Noe čili Ziusudra byl podle sumerského počítání starý 36 000 let. To však jen díky tomu, že byl synem Enkiho. Tedy není důvod žasnout nad věkem krále Narmera, jelikož byl synem Nannara, čistokrevného anunnackého boha. I on však, ale musel umřít, tak jako všichni lidští kříženci.
12.06.2020