6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 5: Nibiru

(5. díl)

Oběžná dráha Nibiru kolem Slunce trvá 1 "šár", což je 3 600 pozemských roků. Je to také jeden z důvodů, proč se kružnice dělí na 360 stupňů. Nibiru na své pouti překříží dráhy většiny planet sluneční soustavy až po Mars a pak vystřelí do hlubokého Vesmíru, jako mnohé další komety s dlouhodobým oběhem kolem Slunce, které vidíme jen jednou za několik tisíc let. Obyvatelé Nibiru, o kterých nám referují sumerské tabulky, byli v mnoha ohledech velmi vyspělí. Vládl jim král a i tato skutečnost výrazně lidstvo ovlivnila. Už velmi dávno rozluštili genetický kód a měli jasnou představu o tom, jak mohou manipulovat s DNA. Zjistili jak zamezit odumírání buněk a seznámili se, jak prakticky funguje dlouhověkost a "nesmrtelnost". Jejich planeta ale nebyla rozhodně bezkonfliktní a oni tedy přivezli na novou planetu Zemi i tyto vlastnosti. Mnohé odkazy v sumerských textech zmiňují, kdy Anunnakové přišli na Zemi. Dle "Ztracené knihy Enkiho" potopa přišla ve "120. šáru". To by znamenalo, že k potopě došlo 432 000 let po jejich příjezdu, a protože potopa nastala 11 000 před př. n. l., tak jejich doba příletu se datuje někde kolem roku 443 000. Z tabulek se dovídáme o dlouhém mocenském boji na Nibiru a o tom, jak po urputné bitvě mezi králem a jeho prvorozeným následníkem bylo vyhlášeno příměří.

"Národ severu proti národu jihu zbraně pozvedl... Válka dlouhá a krutá zachvátila planetu... Smrt a zkáza obcházely sever, obcházely jih. Po mnoho oběhů Nibiru vládla zemi spoušť, všechen život se ztenčil."

Pak následovalo období sjednocení a míru. Dochoval se také barvitý popis jejich atmosféry. Líčí, jak sopky neustále chrlí dým do husté atmosféry, která chrání planetu před sluncem, když je mu nejblíže, a která v období chladu drží vyzařovanou teplotu kolem planety. Je jako teplý plášť, který se neustále obnovuje. Ale protože je planeta dlouho daleko od slunce, potřebuje mnohem hustší ochranou vrstvu, aby si udržela mírné klima vhodné pro život. Je popisována jako veliké zářící těleso s narudlým odstínem. Nibiru je jedna z planet, která vyzařuje teplo a energii, a proto dokáže přežít dlouhé období v hlubokém Vesmíru, než se za každých zhruba 3000 let vrátí blíž ke Slunci. Pak 600 let prolétává těsně kolem slunce, než zase zamíří do temnot Vesmíru.

Nibiru je neklidná planeta a její atmosféra je neustále vystavována ničivým vesmírným vlivům. Kosmické síly měli nepříznivý vliv na její atmosféru, půdu i obyvatele a velké části planety se postupně stávaly neobyvatelné. Sumerské keramické tabulky to popisují takto:

"V atmosféře díra vyvstala, vzduch na Nibiru zřídnul, ochranný štít zmenšil se. V zemi rozbujel se svár, jídla a vody hojnost nebyla. Ze země jednota zmizela, mnoho obvinění zaznívalo. Deště byly zadržovány, větry duly silnější, prameny z hlubin nevyvěraly."

Proto Anunnakové svolali zasedání rady a na podnět osvícených rozhodli, že rozptýlí do atmosféry planety zlatý prach, aby došlo k zacelení ozónové díry.

"Použili kov, zlato, jeho název zněl. Jedině to byla látka, kterou na jemný prášek bylo možno rozemlít".

Na Nibiru bylo zlata málo, ale oni věděli, že uvnitř "tepaného náramku" (pásu asteroidů) je ho mnoho. A tak vyslali kosmické lodě získávat zlato a zatím se pokoušeli střelami aktivovat dřímající sopky, aby opět začaly soptit. Žádný z těchto pokusů se ale nepodařil a planeta Nibiru se ubírala k celoplanetární katastrofě...

09.05.2020