6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 7: Anunnakové na Zemi
(7. díl)
Anu a obyvatelé Nibiru nemohli uvěřit, že Alalu žije a navíc je ohromila jeho tvrzení o zlatě. Nejstarší z mudrců jim připomněl, že se Alalu učil o planetě "Tiámat" a o hojnosti vody a zlata na ní. Tato zpráva je podnítila k tomu, aby ihned vyslali na Zemi kompletní expedici, aby výroky o zlatě prověřila a zřídila tam základnu. Ve vážné debatě rozhodovali o tom, kdo povede expedici. Enki byl prvorozený syn krále Ana a Enlil druhorozený, ale podle jejich zákonů o nástupnictví měl vyšší postavení Enlil, protože byl synem Ana a jeho nevlastní sestry. Nakonec padlo rozhodnutí, že první expedici povede Enki, jelikož byl lepším vědcem. Obnášelo to mnoho příprav, než konečně vyslali loď. Enki naplánoval a spočítal kurz: "Tabulku předurčení pro misi svou vytvořil".
Jako zdroj hnací síly použili energii vázanou ve vodě. Shromáždili padesát "hrdinů", kteří měli cestu vykonat. Připravili na cestu jejich největší "kočár", který vybavili všemi nezbytnými přístroji. Z překladů je patrno, že cesta byla velmi náročná a očividně měli veliké obavy se zdolání pásu asteroidů, který před nimi překonal pouze Alalu. Vyžadovalo si to velké úsilí a koordinované nasazení celé skupiny, aby lodi utvořili cestu mezi asteroidy a kameny v pásu. Překvapivý je popis použití vody k odklonu rotujících kamenů z jejich dráhy. Vypadá to jako "scince fiction" a přitom nám tyto informace přinesly sumerské destičky staré tisíce let. Při přiblížení k šesté planetě, kterou nazývali "Lachmu" (Mars) uviděli, že planeta odráží sluneční paprsky a uvědomili si, že je na ní voda. Rozhodli se na ní přistát, aby doplnili zásoby vody. Je pozoruhodné, že zaznamenali menší gravitaci než později na Zemi (další fakt, který Sumerové nemohli vědět). Mars měl v té době stále atmosféru a popis pohledu na jeho povrch je velmi výmluvný:
"Lachmu skýtal pohled nádherný, odstíny jen hýřil, sněhobílá byla jeho čepice, sněhobílé byly jeho sandály. Tam na Lachmu voda je, síť planety není velká, poradím si snadno s tahem jejím."
Z Enkiho záznamů vyplývá, že na Marsu přistáli bez problémů, loď dosedla lehce, voda byla pitná, vzduch však moc řídký, takže si museli nasadit "přilby orla", aby se jim lépe dýchalo. Jejich rychlost musela být velmi vysoká, protože vzdálenost z Nibiru urazili v průběhu týdnů či dnů a z Marsu na Zemi to byl "příslovečný skok". Enki se přiblížil s padesáti průzkumníky k Zemi, ale musel dosti zpomalit, jinak by ho tření v atmosféře zdemolovalo. Tak se před námi ukazují další neuvěřitelné znalosti při cestování ve vesmíru na tabulkách tisíce let starých. "Kočár musí zpomalit, jinak zničen bude v husté atmosféře Země", hlásil Anzu Enkimu. Několikrát obkroužili planetu, aby loď zpomalili a pak vstoupili do atmosféry a řítili se k pevné zemi. Gravitace stále pustošila loď a pořád se pohybovali moc rychle k souši. "Přitažlivá síť Země příliš silná je, nelze přistát na souši." Aby zabránili případnému poškození, přistáli do moře v místě dnešního Perského zálivu. Jejich radost byla veliká, když plavali a brodili se na souš, kde je očekával Alalu.
"Alalu běžel mu vstříc, svého zetě mocně sevřel v mocném objetí. Vítej na jiné planetě! Alalu k Enkimu děl."
Tak toto je pouhý malý výňatek z klínopisného textu o první skupině osadníků – Anunnaků na planetě Zemi před 443 000 lety a velmi malý zlomek úžasných a lidem skrývaných informací oficiální vědou.
11.05.2020