Disharmonie a přehnané jednání vzniká právě prostřednictvím našeho rozumu a ega

V životě nás potkávají těžké situace, ve kterých pociťujeme smutek a úzkost a právě toto potřebujeme prožít, aby v nás něco dozrálo, abychom pochopili něco důležitého a abychom se posunuli o kousek dopředu. Je důležité, jak jsou ukotvené naše vlastnosti. Pokud jsou ukotvené v naší duchovní podstatě, mají mnohem větší silu a schopnost přetrvat. Je podstatný rozdíl být dobrý z vlastního vnitřního přesvědčení anebo být dobrý, protože se to má a někdo mě to naučil. Je velký rozdíl jestli jednám na základě toho, že cítím, že je to tak správné nebo jednám jen na základě rozumového kalkulu. Disharmonie a přehnané jednání vzniká právě prostřednictvím našeho rozumu a ega.

Smutné je, že se lidé většinou vůbec nezamýšlejí nad sebou a nad svým chováním a jednáním. Přišli na Zemi pracovat, spát, jíst, případně se starat o rodinu. Žijí sice se sebou, ale nežijí v sobě. Nezamýšlejí se do větší hloubky. Neuvědomují si, že skutečný život je o našem vnitřním rozvoji. Jsou stále stejní, takoví jací byli před 10, 20 roky. Pouze získali nějaké praktické životní zkušenosti. Své slabosti nepokládají za svoje skutečně slabá místa. Rozum a jejich ego vše omlouvá a namlouvá jim, že to přece není tak špatné, že na takové jednání mají přece právo a podobně. Z vlády ega a rozumu vzniká i pokřivené vnímání toho, co je slabost a co je ctnost.

Dalším důvodem duchovní stagnace je odevzdanost, letargie a lenivost mnohých lidí. Lidé žijí v určité setrvačnosti, smiřují se s nesmiřitelným a často nemají vůli něco měnit. Takový přístup je patrný bohužel u celé řady těch, kteří se pokládají za duchovně probuzené. Nepoznají rozdíl mezi tím, že něco vím a mezi tím, stát se někým jiným, vyspělejším a duchovnějším.

Od schopnosti odstraňovat naše slabosti závisí to, jak jsme schopni absorbovat Světlo a jak rychle jej budeme moci přijmout. Téměř každého nás silně spoutává rozum a je nezbytně nutné tato silná pouta roztrhnout, protože jen tak uděláme zásadní krok k osvobození od velkého vlivu Temnoty.

Každý z nás se nachází uvnitř neprůhledné bubliny, která nám bráni v rozhledu a zkresluje naše skutečné vnímání světa. Musíme naším poznáním tyto bubliny co nejvíce zvětšit a nakonec je naším nadhledem a poznáním nechat prasknout. Je nezbytné si uvědomit jejich existenci. Nejhorší je si myslet, že už jsem dostatečně probuzený a duchovně vyspělý. Nezáleží na tom, kolik přečteme duchovních článků a knih, ale kým se skutečně staneme a jestli se spojíme se svým duchem.

16.10.2024