Jak se Stalin vzbouřil proti kaganovi: vyvraždění nejlepších z "gójů"
(4. díl)
Když Židé dostali do svých rukou celý administrativní aparát státu, stali se jeho úplnými pány. Robert Wilton, Angličan, který žil v Rusku a byl bývalým korespondentem novin Times, oznámil, že nedlouho
po tom, co bolševici získali moc, tak z 556 osob, kteří obsadili nejvyšší administrativní posty v Rusku bylo 447 Židů. Když Židé v Rusku uchvátili moc do svých houževnatých rukou, vůbec neměli v úmyslu ji
pustit a dělit se o ni, což jasně dokazuje etnická sestava sovětského vedení před "Druhou světovou válkou": z 500 členů nejvyšší sovětské administrace bylo 83% židů, 5% Rusů, 6% Lotyšů a 6% jiných
národností. Bylo by úplně nesmyslné předpokládat, že by se tito "Židé na pozicích", kteří se výrazně podíleli na revoluci kvůli dosažení svých cílů, po tom, co se ocitli u kormidla moci, všichni "náhle",
jako na mávnutí Leninovy kouzelné hůlky, změnili na plně přesvědčené marxisty-komunisty-ateisty. Je zcela nepochybné, že drtivá většina z nich zůstala těmi, kterými byli i předtím: syny a vnuky obchodníků,
prodavačů, rabínů, s veškerou jejich silně zakořeněnou židovskou filosofií, tradicí a vírou. V duchu zůstali právě takovými vypočítavými pseudobolševiky (ačkoliv vstoupili do bolševické strany), jako před
tím. Jejich nové stranické průkazy jen trochu zakrývaly jejich skutečnou židovskou podstatu. Právě ti "skuteční" Židé-komunisté byli považováni za zrádce judaismu, protože pro takové byl sionismus pouze
národním předsudkem a klanění se Jahvemu (Jehovovi) považovali za religiózní fanatismus škodlivý pro komunismus.
Ke dni smrti Lenina, který byl zřejmě "někým" otráven, poznali Židé svoji sílu a začali uskutečňovat svoji politiku stejně tak, jak to udělali vítězní svobodní zednáři v říjnu roku 1917. Židé nanominovali
své představitele do čela státu a obsadili svými lidmi všechny nejdůležitější posty v nové vládě. Velmi dobře chápali výjimečnou důležitost orgánů vnitřní ochrany pro svoji moc, a proto zeširoka pronikli
do všech těchto orgánů, které se brzy staly "státem ve státě", který měl svoji plně autonomní organizaci a také svoje silové složky, bezprostředně podřízené hlavě ochranky. Tajná milice SSSR se stala
klíčem k nejvyšší moci v SSSR. A tento "klíč" se ocitl zcela v kapse Židů, kteří ho využívali k upevňování a podporování své moci. I Clair Sterlingová v roce 1956 v jednom ze svých článků upozorňovala
na to, že ve všech sovětských státech-satelitech byla tajná služba pod kontrolou Židů, což všude vytvářelo velký nárůst "antisemitismu". Sterlingová dokonce dopředu varovala ohledně situace v Maďarsku,
kde bylo v té době také 70% tajné policie a všichni její náčelníci byli Židé, a že tato skutečnost může skončit strašným pogromem, což se také nakonec i stalo v době maďarského povstání. Dlouho dušený
dav rdousil židy na ulicích, zabíjel je přímo na místě a věšel na sloupech a plotech.
V Itálii bylo nalezeno zobrazení pěticípé a šesticípé hvězdy s nadpisy ve starém židovském jazyku: – na šesticípé bylo napsáno: Naše moc nad NÁMI – a na pěticípé: Naše moc nad NIMI. Takovou pěticípou
hvězdu přilepil ruskému vojákovi na čelo Lejba Trockij (Bronštejn), kromě jiného svobodozednář 33. stupně. Pěticípé hvězdy mají na vlajce USA i Evropská unie, byla i na státním znaku Československa
a je leckde jinde. Staří "leninští" bolševici představovali velké nebezpečí pro "Židy na pozicích". Jejich zvěrské vyhubení v Rusku, bylo přičteno, jak bylo Židy nainstalováno, na účet obětního beránka
Stalina, ale přitom bylo vykonáno na příkaz těch, kteří byli ještě výše než on. Mezi těmi, kteří "byli zahynuti" se nacházeli i Židé bolševici, kteří, podle mínění sionisticko-svobodozednářského centra,
zradili judaismus.
Sionismus na sebe zde vzal podobu "rudého teroru" proti všem nejlepším představitelům ruského národa a dalším národnostem v ruském státu. Židovští kati mučili a vyvyšovali se i nad svými spolurodáky,
které považovali za "zrádce" sionismu, tím nejnižším a nejpodlejším způsobem. A tak, když dovlekli před soud Kameněva, jeho žalobci byli následující lidé: Oldberg, David, Berman, Rejnhold, Pikel. Soudci
byli náčelníci oddělení NKVD: Sluckij, Frinovskij, Pauker a Redens. Všech devět Židů žádalo pro Kameněva ten nejkrutější trest...
Toto by samozřejmě nikdy neudělali, kdyby byli pouze vykonavateli vůle "despoty" Stalina.
Podle V. Uškujnika
04.03.2021