Jeshua – Od Ega k Srdci XIII

37. část

Předchozí povídání vám může poskytnout dojem, že se vyvíjíte v čase z bodu A do bodu B, z temnoty do světla, z nevědomosti k moudrosti. A v určitých směrech to je ten případ. Přesto existuje i jiný způsob dívání se na sebe, vhled do perspektivy, který vás pozvedá mimo čas, mimo tuto specifickou historii a seznamuje vás s vaší mimočasovou existencí, jinými slovy s vaší multidimenzionalitou. Existuje totiž část vás samých, která je zcela nezávislá na prostoru a čase. Tato část je zcela svobodná a může v kterémkoli momentě vstoupit do jakékoli dimenze či oblasti prožívání, kterou si přeje. Má kdykoli svobodu volby k výběru temnoty či světla. Z vaší pozemské perspektivy cestujete z bodu A do bodu B přímočarým způsobem. Například cestujete krok za krokem skrze čtyři fáze vnitřního vývoje, o kterých již bylo pojednáno dříve. Nicméně z nadčasové, multidimenzionální perspektivy se vaše skutečné Já nevyvíjí v čase, ale vývoj zažívá. Skutečné Já se nepotřebuje vyvíjet. Umožňuje tuto zkušenost svojí vlastní svobodnou volbou. Z hlediska vaší nadčasovosti, vašeho spirituálního Já, jste kdykoli schopni prožít jakýkoli bod na linii od A k B až do Z a dál. Vy můžete pro sebe kdykoli aktivovat jakoukoli realitu vědomí, neboť myšlenka, že jste uvízli v některém stádiu vnitřního vývoje, je pouhou iluzí. Tento pohled vám může pomoci prolomit vaše vnitřní hranice. Může vám pomoci proniknout závojem iluzí a dostat se do spojení se svým vlastním Světelným Já: s energií anděla, kterým ve skutečnosti jste.

Na nejvyšším stupni jednoty neexistuje čas. Je to úroveň Ducha, Boha, čistého bytí. Na této úrovni neexistuje žádný vývoj, žádné stávání se, jen pouhé bytí. Naproti tomu na nejnižší úrovni jednoty, ve které je oddělení prožíváno nejsilněji, je použito prázdné, přímočaré pojetí času. Prázdným pojetím času je myšleno vědecké, abstraktní pojetí času, které je naprosto zbaveno subjektivity a pociťovaného obsahu. Čas je v tomto pojetí objektivního uspořádání mimo vás. Čas je něco, co leží nad vašimi zkušenostmi jako vnější rámec. Například váš životopis často obsahoval nějaký objektivní časový přehled faktů. V tom roce jsem dělal tohle, v jiném roce jsem promoval na té škole, atd. Zdůrazňovali jste zřejmé, vnější stránky věcí. Vnitřní stránka věcí, motivace, smysl, subjektivita byla ale vynechána. Na energetických úrovních, mezi jednotou a odděleností, je čas realitou, která koliduje s vašimi prožitky. Na těchto úrovních existuje čas, ale není ničím vnějším a nezávislým na vašich prožitcích. Na astrálních planetách, kam cestujete během spánku a také po smrti, neexistuje žádný "hodinový čas". Hodinový čas je nejzazší pokus, jak oddělit čas od vás a vašich subjektivních prožitků. Je to obrovská iluze. Na astrálních planetách je čas rytmem vašich prožitků. Někdy odpočíváte, nyní jste někoho potkali, potom studujete, atd. Bod, ve kterém jedna fáze končí a druhá začíná, není určen hodinovým časem, ale vašim vnitřním proudem pocitů. Tento přirozený smysl času či rytmu může být také součástí pozemského života. Objektivní pojetí času nazývané taktéž jako lineární pojetí času pramení z racionálního, vědeckého přístupu k času, který prosazuje, že čas je vždy stejný, tiká stejným rigidním způsobem, ať prožíváme věci jakkoli.

Představte si ale, že neexistují žádné hodiny, žádná noc ani den, žádné přirozené vlivy jako je slunce, měsíc a přílivy, kterými měříme čas. Tady byste se mohli spoléhat pouze na váš vlastní subjektivní význam času. Vaše objektivní měření času není založeno na něčem vnějším; je to produkt lidské mysli, který si přeje rozdělovat a třídit. Ale čas samotný, nezávislý na lidském faktoru, neexistuje. Je to iluze, je to produkt druhu vědomí, které je chyceno ve víře oddělenosti. Čas je v zásadě subjektivní. Čas je způsobem rozdělení prožitku tak, aby vám to dávalo smysl. Například o někom říkáte: To je stará duše. Skutečně máte na mysli počet let či životů, když se odvoláváte na jeho starý věk? Nebo starým rozumíte to, že vyjadřuje jisté kvality jako je moudrost, vyrovnanost a klid spíše, než určitou délku času? Zmínka času ve výrazu "stará duše" je skutečně zmínkou o zkušenosti. Čas je v plném smyslu slova užitečnou představou, která vám pomáhá přesně popsat přirozený rytmus či tok věcí. Ale když ho pojímáte jako něco objektivního, co stojí nad vámi a proti vám, má tendenci vás omezovat a zneklidňovat. Nejste omezeni žádnou časovou řadou. Nejste přímočarou bytostí. Existují úrovně vašeho bytí, protože jsou mimo časový rámec, který v současnosti prožíváte.

Jeshua skrze Pamelu Kribbe: www.jeshua.net, www.jeshua.cz

25.01.2020