Nová chronologie dějin (34. díl)
(34. díl)
Pokud ke zničení Tartárie byly skutečně použity jaderné zbraně, které vypálily velkou část ruských lesů a způsobily na severní polokouli tříletou "jadernou zimu", pak by celková jejich hmotnost podle propočtů odborníků obnášela objem téměř 800 megatun! Jinak řečeno – to znamená množství čtyřicet tisíc Hirošim. Část kráterů, které výbuchy způsobily a které se časem změnily v "krasová" jezera, kterými je sibiřská oblast poseta, naznačuje masivní použití nejen jaderných, ale i termonukleárních zbraní v kapacitě od jedné do deseti megatun. Takové množství bomb by mělo stačit ke zničení všech obydlených míst Velké Tartarie, velkých měst, i malých pousteven mnichů, všech vesnic, jednotlivých farem, významných hradů i malých pohraničních pevností.
Tento scénář by logicky vysvětloval, proč po zániku Velké Tartárie nevzniklo na jejím území několik menších států, jak to obvykle bývá po zničení imperií nebo po rozpadu velkých zemí. Takový děsivý útok by byl pochopitelným důvodem, proč by se Tartaři nepozvedli k obranné válce, jak to vždy dělali Slovano-Árijci v minulosti... To by zdůvodnilo, proč nekonečný prostor od Uralu k Aljašce se začal znovu osídlovat až v polovině devatenáctého století a do této doby bylo toto rozsáhlé území oficiálně prakticky opuštěné, i když historické mapy ukazují něco úplně jiného. Obrovská kvetoucí země se tehdy změnila přes noc v radioaktivní prach a tato situace pak panovala po mnoho let.
Roky však plynuly. Na místě spálených lesů vyrostla tajga, krátery se změnily v jezera. Velká část radioaktivních izotopů se rozpadla. Radioaktivita v epicentru jaderného výbuchu nezůstává dlouho vysoká, protože hlavní izotopy se poměrně rychle rozpadají. Aktivita cezia-37 padá dvakrát za třicet let, stroncia-90 za dvacet let, kobaltu-60 za pět let, jódu-131 za 8 dní. To je důvod, proč osídlování nekonečných prostor začalo až uprostřed devatenáctého století, když radioaktivita konečně klesla na bezpečnou úroveň. Ale ani po půl století se noví osídlenci netroufali přiblížit k podivným kulatým jezerům, neznámo proč vzniklým v místech nejvhodnějších k osídlení a dávali jim zdánlivě úplně "nesmyslné názvy" – Strašné jezero, Šajtan-jezero, Čertovo jezero, Mrtvé jezero.
Poté, co byla použita atomová bomba proti Moskvě a dobyvatelé se ujistili o její neobyčejné efektivitě, tak iniciátoři jejího použití dokázali přesvědčit ty, kdo tyto prostředky ovládali, k dalšímu použití, tentokrát už ale ve velkém, a to proti svému hlavnímu nepříteli – velké slovansko-árijské državě – Tartárii, protože žádným jiným dostupným způsobem ji nebylo možné zničit.
Od této chvíle, téměř sto let, Británie vládla mořím. A Británii vládli Rothschildové. A nikdo jim nesměl nic poroučet! Velká Tartárie byla vymazána z tváře Země a také další sok, Francie byla poražena. Rusko se do konce devatenáctého století nevzpamatovalo z invaze a následných událostí. A pokud se začalo nadechovat, tak Rothschildové pro něho připravili nové, a neméně závažné problémy.
Co se týče Napoleona, po požáru Moskvy žil ještě devět let, ale zemřel, sotva překročil padesátku. Poslední roky života se jeho zdraví silně zhoršovalo. Oficiální věda se nesnažila stanovit příčinu jeho předčasné smrti. Někdo přišel s domněnkou, že ho věznitelé otrávili. Někdo se domnívá, že zemřel na rakovinu. Ale mohlo by to být také tak, že Napoleona postihl osud hibakuse (lidé, kteří zdravotně utrpěli účinkem atomového výbuchu z Hirošimy a Nagasaky a umírali po atomovém bombardování v průběhu dalších let na nemoc z ozáření).
Shrňme si fakta: V roce 1816 – pokud použijeme oficiálně zavedenou dataci – na severní polokouli vypukla "nukleární zima", která trvala tři roky. Krátce předtím zmizel největší stát světa spolu s veškerým svým obyvatelstvem. Přitom shořela velká část ruských lesů a objevilo se množství podivných kulatých prohlubní a "krasových" jezer. Nové osídlování opuštěné země začalo až po půl století a jakákoliv zmínka o Velké Tartárii a Tartarech byla celosvětově zakázána...
23.08.2021