Souvislosti, které všude nenajdete

Nová chronologie dějin (44. díl)

(44. díl)

Kam se poděla velmi početná populace ze Sibiře a Tartarie? V roce 1775 nebo to bylo v roce 1813 (uměle vytvořený posun 38 roků), kdy skončila válka s Pugačevem. Porážka zbytků Tartarie byla dokonána. Z přeživší populace se stali otroci. Zpočátku v Ruské říši neexistovalo žádné hrozné nevolnictví! Ale v 18. – 19. století došlo ke skutečné genocidě zajatého obyvatelstva jiné země! (Tartárie). Velké množství původních obyvatel bylo "přetransformováno" do stavu 15 milionů obyvatel, což bylo dost pro všechny: pro pronajímatele půdy, pro cara, pro duchovenstvo. Podle oficiální historie se nevolnictví v 18. století náhle změnilo. Nevolníci byli zbaveni všech lidských práv a ocitli se v osobním otroctví vlastníků půdy, kterou obdělávali. Ve skutečnosti se nevolnictví v ruském státě ale objevilo už za druhého cara z rodu Romanovců. Předtím rolníci pracovali jako svobodní lidé, kteří byli povinni platit v naturáliích za pronájem půdy od státu nebo od vlastníka půdy. Rolníci byli najednou posíláni na přidělené místo hospodaření. Je zajímavé, že po tomto do očí bijícím aktu násilí proti demokracii nedošlo k žádným zvláštně velkým rolnickým nepokojům. Tato situace se táhla, až do konce 18. století. A až tady došlo ke konfliktu. Všechny dostupné zdroje uvádí, že se situace stala pro rolníky neudržitelnou a doslova hrůznou.
Přesto tyto války vedené Pugačevem a Razinem nebyly rolnickými válkami, ani podle oficiální historie. Povstání začala tam, kde nevolníci byli pod největším napětím. Nepokoje ale organizovali měšťané a kozáci. Ukazuje se, že rolníkům se žilo v podstatě dobře, a proto se nijak zvlášť nebouřili. Množství lidí, které majitelé půdy ovládali a tvrdě zotročovali, nebyli původní rolníci, ale byli to váleční zajatci a vysídlené osoby poraženého nepřítele. Proč ale mezi těmito vězni nedošlo k povstání dříve? Protože byli zabiti všichni muži, staří lidé i děti. Převážnou část těchto otroků tvořily ženy. Proto bylo postavení žen na venkově v Ruské říši tak těžké až bestiální. Ve slovanské kultuře bylo naopak se ženami vždy zacházeno s největší úctou a najednou taková strašná změna. Ženy si musely zvykat na velmi tvrdý život a jejich úděl byl těžký ze setrvačnosti i ve 20. století. Nyní se již tyto historicky zažité nesrovnalosti sbližují. Tyto ženy a později i jejich děti obou pohlaví byly rozděleny do dvou tříd. Otroci a jejich děti a potom domorodí lidé. Vězni byli tlačeni hlavně do rolnického údělu. Vznikal postupně systém, který známe ze sovětské propagandy. Bohatí rolníci (kulaci) a chudí rolníci. Bohatí, pak současně s královskou mocí, utlačovali chudé potomky otroků.
Dělící čarou mezi dobou ruského království a ruského impéria se stal klíčový časový interval 1812 až 1815. Ruské království bylo nezávislým monoetnickým státem. Ruská říše se ale stala po událostech, které v té době proběhly, kvazistátem okupovaných loutek. Ruské království a Ruské impérium nemají žádnou historickou kontinuitu. Kultura přeživších obyvatel byla zcela zničena. Stát vytvořený na genocidě slovanského lidu, začal vlastnit otroky. Do začátku 20. století byla vytvořena a do života uvolněna nově vytvořená národnost – Rusové. Podobně byl tento národnostní experiment prováděn i v Evropě a Asii. Velká migrace a smíchání několika etnik vytvořilo kvazi-německý a kvazi-čínský národ. Podobný experiment proběhl v Americe a zde vznikali Američané, Kanaďané, Brazilci ad. Aby byl odstup od původního národa ještě větší, tak se Němci začali zase dělit na Francouze, Němce, Holanďany a další. Rusové zase na Ukrajince, Bělorusy aj. Jaký to všechno mělo smysl? V ovladatelnosti. Národnostní skupina, která je schopná generovat nezávislou soběstačnou zvukovou myšlenku musí být rozdělena na menší a to až do takového bodu, ve kterém kolektivní národní inteligence a kultura už nejsou schopny odolat vnějším vlivům globalizace.
Novoslovanské hnutí zatím nemá masový charakter, protože odkaz slovanských předků byl po generace atakován a přerušován. Lidem byly neustále podstrkovány zkreslené a falešné Informace a dávkována pravda. Proto je tak silně potlačeno intuitivní vnímání a rozšířena otrocká mysl. Přesto se každým dnem probouzí stále více lidí a je jen otázkou času, kdy ve zvědomělé lidské civilizaci opět převládnou původní zdroje kulturního védského poznání, odkaz Tartárie a duchovní dědictví Slovanů, jejichž hlavním rysem je "vertikální duchovní komunikace", aktivní svědomí, bratrská spolupráce, velkorysost, přirozená spravedlnost a znovunalezená intuice.

Nová chronologie dějin (44. díl)

02.09.2021

Rychlá navigace: