Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 23: Říše Hada neustále usiluje o zničení kultu védského býkočlověka a vykřesávání životadárného Světla poznání
(23. díl)
Postava Mínotaura, vlastněného krétským králem Mínoem, se vyjevuje teprve v novém světle poznání jako zcela opačná interpretace východního uctívání býkočlověka a sómy. Hadí propaganda vykresluje Minotaura v podobě nebezpečné nestvůry, která pojídá lidi. Smyslem řeckého mýtu o Mínotaurovi je stejně jako v Iliadě a Odysseji snaha hadích autorů převyprávět a zlikvidovat poselství původní duchovní školy Člověka, která je symbolizovaná právě býkočlověkem. Lunetická temná manipulace převrátila spásnou a spirituální úlohu býka přesně na pravý opak, na kentaura, který v řečtině znamená býk prázdnoty. Hadí "manipulátoři" vytvořili z těchto bájných bytostí zlé, zlomyslné a nebezpečné tvory, se kterými řečtí hrdinové v mýtech neustále "udatně" bojují.
Dalším, tisíce let přetrvávajícím reziduem převráceného hadího pohledu na býka, jsou dodnes praktikované rituální vraždy býka při španělské koridě. Býk se zde pohybuje uvnitř vyprázdněného kruhu, který je připomínkou původního kruhového védského obětiště – místa lidského poznání zvaného védi, kde docházelo k vykřesávání býka sómy, tedy k rozbřesku lidské mysli a lidského vědomí pomocí posvátného slova. Duchovní oběť je zde však již nahrazena svým negativem, krvavou lázní fyzického býka. Tento skrytě vykonávaný temný rituál – španělské zvířecí pašije, je však ještě navíc "zdokonalen", na rozdíl od židovské Golgoty tím, že se na liturgické utrpení býka – spasitele dívají tisíce platících diváků, tisíce neprobuzených a svedených lidských duší.
Příkladem procesu převrácení východního kultu býka z pozitivního na chtonický negativ, je mithraismus. Mitra – Přítel – byl jeden z poeticko-filosofických titulů jednoho principu, slavného ve Védě v celé řadě hymnů. Opěvovanou vlastností božské a životodárné síly je zde přátelskost této síly vůči člověku. Pod téměř stejným jménem – Mithra, namísto Mitra, se objevuje tento princip také v perské Avestě. V obou případech se jedná o jeden z nejvyšších projevů životadárného ducha a duchovního Člověka, kterého tyto východní školy uctívaly. Na území římské říše se však pod jménem kultu Mithry setkáváme už s obrazem hrůzně opačným. Údajně na příkaz nejvyššího boha dobra Ahura Mazdy zde již právě tento nový a podstrčený západní Mithra zabíjí každoročně nebeského býka, stvořeného Ahurou Mazdou, a z údu tohoto býka a z jeho krve je každoročně rituálně obnovován veškerý život. Mithrův zločin, zabití nebeského býka se tak stává stejně "blahodárným a spásným" náboženským skutkem jako zabití biblického Ježíše Krista na kříži.
Říše Hada, která neustále usiluje o zničení kultu védského býkočlověka, sómy a kultu vykřesávání životadárného ducha středu a Světla poznání, se zcela charakteristicky pro svou hadí podstatu neodvažuje bojovat otevřenými zbraněmi, tedy veřejně projevovanou nenávistí a odmítáním, a tak stejně jako v případě trojského koně používá, jako svůj základní nástroj boje, zrcadlové převracení skutečnosti v lež. Avšak zřetelná duchovní smysluplnost mithraistického obřadu se stala tomuto náboženskému duplikátu osudnou. Mithra se zde v jesličkách stále ještě rodil jako rozkřesaný oheň vědomí a jako Světlo poznání, zrozené mezi dvěma křestními kameny Nebem a Zemí. Studený svět Hada, který má však své nitro temné, chladné a neživé, nemohl podobný oživující a ohřevný rituál převzít, a proto také mithraismus zanikl.
Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
06.04.2020