Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 24: Aztékové chápali svět jako jedno velké vraždění

(24. díl)

Také u Aztéků docházelo k hromadnému zabíjení zajatců, místy to bylo až 10 000 objetí, určených k masívnímu prolévání krve a k poctě jejich Boha. Aztékové přijali to, že světu vládne Bůh zla a tudíž musí páchat zlo, musí mu dobře sloužit a uctívat ho. Chápali svět jako jedna velká jatka a neustálé vraždění, kdy větší ryba přirozeně požírá menší. Takže tito zbožní věřící jen napodobovali potřebu svého Boha. Vytrhávali tepoucí srdce obětím, obětovali je svému Bohu jako jeho zdroj potravy a pohonu, aby měl dost potravy, a aby nezemřel. Mysleli si, že by tak zanikl celý svět.

Symbol hada byl často používán v hadí architektuře a třeba i sloupy podpírající klenby jejich svatyň byly utvářeny do tvaru hada, na rozdíl od Indie, kde sloupy tvořily lotosové květy, jako symbol vyprázdněného středu, Míru a třetí rozvírající síly. Hadí bůh naopak vždy vnucoval lidem myšlenku, že na světě musí být neustálá válka, věčný svár a boj o přežití. Hadí síla nechápe mír, jako to největší dobro, které uctívá védská tradice, ale Mír je pro hadí sílu smrtí, nudou a nemá pro ni naprosto žádnou cenu. Symbolem neustálé války je také socha Aztéků – Matka země, která má místo hlavy dva syčící a spolu bojující hlavy hadů.

Původní indoevropská společnost velebila svatou trojitost, která přímo souvisí s védsko-křesťanským učením o vzniku duchovního života a o jeho udržování. Světlo poznání se rodí jako třetí síla a trvá stálým vykřesáváním tónu mezi dvěma člověku nepřátelskými silami. Tuto životodárnou koncepci védsko-křesťanské trojitosti zrcadlí v obráceném materialistickém obraze trojzubec nebo je projevována jako zasyčení Hada, jako jedno z posledních písmen celé řady abeced, vyslovovaným jako ššš. V náboženské symbolice naší planety existují proto dvě trojitosti, které je nutno zásadně od sebe odlišovat. První z nich je ta, která život vykřesává a chrání. Je symbolizovaná nejčastěji dvěma zvířaty a vykřesaným duchem uprostřed nich v podobě Člověka, rozvírajícího prostor nebo vznášejícím se orlem a okřídleným kruhem nebo zářícím kotoučem mezi oběma rohy egyptského býka Apise, či otevřeným třetím okem Buddhovým. Naopak trojitost druhá, materialistická, je symbolizovaná trojzubcem všech vodních božstev a způsobuje nakonec, svou neustálou podporou všeho spodního a nízkého, potopu světa a úplné vytlačení Člověka z jeho životního prostoru.
Pochopení zrcadlového a nepřátelského poměru mezi duchovní trojitostí původní indoevropské duchovní školy a její hmotnou nápodobou – Poseidonovým, Hádovým či Šivovým trojzubcem coby symbolu síly spodních vod, znamená velký úspěch při chápání světa a jeho uspořádání. Chápání dvou rozdílných a proti sobě stojících svatých trojic postavilo a zformovalo kdysi dávno člověka jako takového. Vůbec ne náhodou se proto v původní tradici píše číslice šest (Ɛ) coby zrcadlový opak posvátné číslice 3. Západní svět přejal jak indické číslice se zrcadlovým vztahem grafiky obou číslic, tak i informaci, že jedním pólem je citlivá, vnímavá všeobjímající láska a jeho protipólem je sex, zvířecí, množící, vegetativní akt, který má cosi společného se šestkou, avšak protože chce skrývat svou sekundárnost a zrcadlový vztah hmoty vůči duchu, vyvozuje erotický smysl číslice 6 násilně z Bible podle údajného umístění Mojžíšova příkazu z Desatera – Nesesmilníš.

Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

07.04.2020