Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 36: Organizovaná historická lež
(36. díl)
Celá západní kultura tzv. "křesťanství" spočívá na židovství a na židovském náboženství a výsledkem je stav, ve kterém se nyní nacházíme. Tvrdí nám, že židovství je lůnem pravého křesťanství a ne antická gnóze. To je z hlediska pravdy a vědy naprosto neudržitelný a obrácený výklad! Skutečnou pravdu ovšem říkají jen ti, kteří upřednostňují raději pravé poznání než otroctví a lež za peníze. Celá tato oblast je zatím tabuizovná a všichni zaměstnanci příslušných institucí humanistického směru musí (jestliže se nechtějí "profesionálně znemožnit") hájit tuto linii, lhát veřejnosti a tvrdit, že gnóze je uschlá větev židokřesťanství. Když se ale ponoříte do gnostických textů, tak vám začne být hned jasné, že něco takového není možné, protože gnóze operovala prokazatelně mnohem dříve než později vzniklé židokřesťanství se Spasitelem jménem "Ježíš Kristus", se jmény gnostiků "Petros" a "Paulos", s "Adamem" coby otiskem nebeského Člověka "Adamase" a s celou plejádou dalších shodných myšlenek a frází s křesťanstvím. Něco takového by gnóze ani nemohla "převzít" od dnes prokazatelně později vzniknuvšího židokřesťanství. Toto je prostě zhola nemožné. Navíc židovství celou gnozi tvrdě odmítalo a nenávidělo. Přesto nám naše současná oficiální a společensky uznávaná "věda", silně ovlivněná Vatikánem, toto dogma neustále vnucuje.
Jak skutečně vypadalo původní čisté křesťanské učení, ještě předtím než je začalo židokřesťanství přepracovávat, se můžeme dozvědět právě z gnostických textů, židovstvím nedotčených nebo ve východním manicheismu a v učení "nazorejců". Gnostici velebili Boha coby Pána Světla poznání a pravdy, jako nejvyššího Boha, který měl zcela jinou podstatu, než Bůh podle biblického židokřesťanství. Gnostický "Bůh", byl dáván do přímého vztahu s kvalitou lidství. Tento Pán Světla poznání a vědění, je velmi podobný párskému Ahura Mazdovi (Pán velkého vědění). Mezi gnostickým "Bohem" a světem hmoty došlo k vytvoření hranice, která odděluje svět duchovnosti, od světa temna a hmoty. Gnostici definují svého Boha tak, že je "slovy nevyjádřitelný" a "světem neuchopitelný", a že je to duchovní princip, který věčně existuje, a který se v našem světě projevuje duchovními kvalitami, především schopností poznání, možností dosáhnout úplnosti, celistvosti, schopností odlišit pravdu od lži a schopností pochopit podstatu jakéhokoliv skutečnosti. Poznání není možné dosáhnout bez kvality "úplnosti". Tato kvalita je v gnózi velmi důležitá a je řecky nazývaná "pleroma" a v gnostických spisech se často mluví o "dosažení pleromatu", což je totéž, jako kdybychom hovořili o spojení s Bohem.
Svět duchovnosti je věčnějsoucí duchovní říši, která je nehmotné podstaty a její paprsky zasahují náš svět jako jiskřičky Světla, které způsobují, že můžeme přijímat Světlo poznání, a že se to poznání má kam zrodit. Konkrétní projevy tohoto světelného principu se nazývají v gnostickém systému "aiony".
Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
19.04.2020