Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši (6. díl)
(6. díl)
Základním termínem pro vykřesanou sílu mysli, duchovního probuzení a sílu "věčného života" je védské slovo "vis". Znázorňuje pravou sílu života, která je jedinou, vykřesanou silou, jenž osvobozuje
člověka a jeho ducha ze smrtonosného objetí hmoty. Pomocí ní můžeme stoupat vzhůru, spojovat se se Světlem, můžeme rozevřít temnotu a zbavit se nevědění. Je rozumem, "roz – umem" (tj. uměním rozevřít
prostor v pravém duchovním významu). Tato síla "vis" byla v gnostické tradici zpodobňována prostřednictvím velkého ptáka – orla, jenž byl symbolem Světla a ducha. Přilétal z nebeských výšin a zachraňoval
člověka, topícího se ve spodních vodách zapomnění a smrti – v oceánu spodních vod nevědění.
Proces, ve kterém se vykřesává Světlo poznání a života, je klíčem k pochopení pravého smyslu původního indoevropského křesťanství a s ním spojené filosofie. V tomto prastarém obřadu dochází k uctívání
takto zrozeného a vykřesaného "Spasitele" – Krista. Zde nalezneme samé prvopočátky toho pravého "křesťanství" v té nejčistší podobě.
Základními slovními kořeny pro lidskou spásnou činnost, která člověka osvobozuje (vykřesávání) a dělá z něj opravdového Člověka, jsou védská slovesa "su" a "krš", znamenající to křesání, rozevírání hmoty,
vytváření životadárného prostoru obklopeného touto hmotou a následné lidské duchovní zrozování. Kořen – "su" prostupuje celou védštinou i sanskrtem a označuje vždy to pravé dobro, správnost a lidství.
Oznamuje nám všem, že to skutečně živé je to, co prošlo procesem křtu mezi dvěma křesajícími kameny (kosmickými silami) a to, co se zrodilo uprostřed těchto dvou extrémních sil, a co se vytvořilo z poznání
jejich agresivity, slepoty, nelidskosti. Takový probuzený Člověk už natrvalo přijme nepřijatelnost kolaborování s těmito silami a definitivně je už ve svém nitru odmítá.
Celá řada místních jmen a názvů, vztahujících se ke kořeni "su", zůstaly na naší planetě zachovány, jako pozůstatek védského vědění, ale bohužel již bez vědomí širších souvislostí. Například Súdán,
v sanskrtu "su-dánam", znamenající v překladu – blahodárný dar, či dále název ostrova Sumatry, odvozeného ze slova: "su-mantra", znamenajícího – dobré slovo. Také název pro polévku – supa je názvem,
který vznikl z védštiny, původně označoval právě "sómu", pravý duchovní pokrm védského křesťana.
Důležitý védský kořen "krš" a od něj odvozený termín "kršna" byl užívaný ve Védě pro jiskry sómy (kršnáh drapsásah) a má také vztah k českému slovesu křesati (světlo). Hlásí se jasně k vykřesanému Světlu
poznání a nikoliv k Temnotě jak se Temné síly snažily tento výraz někdy interpretovat a pošpinit. Chtěly pomocí manipulací a zrcadlového převrácení tomuto výrazu přiřadit opačný význam a obrátit tak význam
vykřesávání "sómy" přesně naruby. Několikrát se pak ve Védě vyskytlo spojení tohoto výrazu s tmou nebo mračny. Toto je třeba chápat právě již v obráceném gardu a jako důsledek zatemňovací práce chtonických
sil. Na tomto konkrétním příkladu zásadní změny významu tohoto důležitého slova je krásně doložen proces postupného zatemňování původní lidské řeči, záměnou Světla za Temnotu.
Pochopení tohoto záludného procesu, které tak často temná strana používala a stále používá, je důležitým krokem k našemu probuzení.
30.09.2021