Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši (7. díl)

(7. díl)

Rozvíráním "Temnoty" vykřesanou myšlenkou a Světlem poznání vznikl prostor pro zasazení semínka poznání, ze kterého vyrostl strom života – "amśu". Dědictvím Védy je také svatý fíkovník, zvaný "ašvattha" – dnešní vánoční stromeček, pod kterým se narodil Spasitel, Buddha, Kristus. Ježíš Kristus jako "Obnovitel Života" v gnostickém Tomášově evangeliu přirovnává "Slovo poznání" k obilnému zrnu, které, když padne na úrodnou půdu, přinese dobrý výsledek, úrodu, v podobě Člověka, který dozrál k pochopení. Ve védštině je právě toto zrno – "kana" – obvyklým symbolem šiřitelů poznání. Zrno poznání je vloženo do rozevřené temné hmoty, aby zde vyklíčilo v rostlinu či strom vědění, symbolizovanou posvátným fíkovníkem. Toto je základní vize gnostické tradice.
V těchto souvislostech je třeba chápat i velmi rozšířenou indoevropskou tradici uctívání sv. Jiří, který bojuje s drakem. Tato postava je předovýchodní podobou védského Indry, který bojuje s hadem či drakem Vrtrou. Jeho řecké jméno Georgios (v překladu oráč) symbolizuje dávnou árijskou tradici: rozvírání temnot, která se děje v duchovním světě mantrami a slovem poznání a pluhem ve světě fyzickém. Otevření třetího oka je pak důležitou obranou proti oběma silám slepoty a nevědění. Pomáhá nám otevřít bránu Života a způsobuje, že horní voda poznání, živá voda (védsky – "ápas divyáh" či sanskrtem později – prána) může prýštit na všechny bytosti, které tak nezahynou v ohni věčné lačnosti a egoismu, způsobené nevědomostí.
Teprve v těchto souvislostech je možné vysvětlit proces výroby chleba, jeho tradiční posvátnost a význam coby těla Páně (slovansky chleb, odtud chlap, tedy Člověk). Obětní chléb byl později v židovské Bibli proměněn ve chtonickou krvavou oběť beránka.
Zrno mleté mezi dvěma kameny nebo stloukané v hmoždíři symbolizuje člověka hmoždícího se za poznáním. Vize mlýnských kamenů, nazývaných Nebe a Země (pášyá) dokládá posvátný původ celého procesu mletí zrna. Slovanské slovo mouka (muka) od slovesa mučit (v sobě nese význam – utrpením se osvobozovat), je zase zřetelným symbolem celoživotního utrpení, kterému je člověk ze strany obou nelidských kamenných sil vystaven. Toto utrpení, tato "muka" však vůbec nevede ke smrti, ale právě naopak, stává se nezbytnou porodní bolestí rodícího se pravého "Poznání" a vede ke zrození védsky duchovně chápaného Člověka! Míšení mouky s vodou znázorňuje příliv védských horních proudů "živé vody", prány, která začíná prýštit na takto se probouzejícího člověka, a která spolu s přítomným sladem (madhu) uvnitř zrna způsobují kvas. Zázračný živý růst je urychlen přidáním starého kousku těsta, což zase symbolizuje zkušeného učitele, který takto obrazně napomáhá vzniku volného prostoru uvnitř hmoty.
Výsledný produkt, vykvašené těsto je symbolem organicky vzniklého poznání, ale je třeba ho ve výhni "tapas" ještě stabilizovat, nechat dozrát a upéct v ohni, což popisuje sanskrtské sloveso "pačati", které znamená obojí, jak zrát, tak i péct. Upečený chléb je symbolickým výsledným produktem celého procesu poznání. Jeho kruhový tvar je liturgickým symbolem pracně získané Úplnosti a poznání. Vytvořený chléb je pak paralelou osvíceného těla, které správně prošlo všemi stádii nutnými k dosažení osvícení.
Celá tato technologie výroby chleba dokonale znázorňovala úkol a práci každého člověka tady na zemi a oznamovala zřetelně všem i způsob, jak je možné dospět k cíli, k pravé duchovní dospělosti. Slavnostní "pohanské" přijímání chleba bylo právě proto rituálem, který uchovával a vyjadřoval přijímání spásného Slova poznání (védské sómy, perské haomy) coby Spasitele do vědomí všech zasvěcenců. Úcta Slovanů, uctívačů Slova ke chlebu je proto součástí hluboké a velmi staré náboženské tradice. Upečený kulatý chléb je symbolem dokončeného poznání a ukrojený krajíc chleba si navzájem nabízí ti, kteří přijímají toto dědictví poznání a vytváří díky němu jednotu a společné kolektivní vědomí.
V odporu východních křesťanů vůči používání nekvašených židovských chlebů – tzv. macesů západního ritu proto můžeme najít hluboký smysl. Nekvašené chleby a jejich uměle vytvořené volné prostory v nich zakrývají pravý, organický původ "brahma", šířícího se prostorem. Proces nápodoby v židovství ukazuje i rituální výroba chleba, kdy organicky vzniklý volný prostor ve chlebě, ve výrobě jen formálně napodobují. V odporu východních křesťanů proti židovství je proto možné spatřovat pozůstatek gnostické obrany původního smyslu křesťanství – tedy obrany Světla poznání, coby skutečného vykřesaného Krista, proti Kristu židovskému, nápodobou vyrobenému. Uměle a záludně podstrčený krvavý beránek v židovské bibli namísto védského dřívějšího Světla poznání potom nasměrovalo lidstvo na zcela jinou kolej, jehož cílová stanice už potom není nesmrtelný život a "Poznání", ale právě Golgota, "Temnota" a smrt.

01.10.2021