Pokora je náš nejlepší průvodce a přivede uchazeče k Učiteli všech tajemství
(Článek 313)
Ať už se vám to líbí nebo ne, nepravá pokora existuje jako důsledek arogance. Jen málo lidí je pokorných samo od sebe nebo se pro pokoru ihned rozhodnou. Většina z nás selhala a stala se arogantními a egoistickými. K pokoře pak přichází po důkladném otestování její alternativy. Pokud není člověk naprosto v pohodě, sebevědomý a v bezpečí, nemůže se tak lehce dostat do stavu pravé pokory. Dynamicky skromný člověk se rozhodne být pokorný z pozice síly. Pravá pokora je aktivní síla a jako taková je víc než morální postoj. Je to ctnost. Pokora je podobná soucitu, přinejmenším v tom smyslu, že pravý soucit využívá svou energii a talent ve prospěch druhých. Člověk nemůže být milosrdný z pozice slabosti. Být pokorný, i když jste pod velkým nátlakem, zachovat si sebedůvěru tváří v tvář urážkám a odmítat zastrašovat ostatní z pozice své síly a moci jsou příklady pravé pokory vycházející z veliké síly. Ti, kdož budou opravdově pokorní, postupně objeví i další výhody.
Chrám tajemství se nachází na vysoké hoře a cestu vedoucí k chrámu pokrývají trny. Neuchopitelná, tajemná výška hory je důvodem, proč mnozí lidé pochybují o existenci Chrámu tajemství. Někteří ho považují za pohádku, někteří to považují za starý mýtus a jiní se domnívají, že je to pravda. Na začátku úzké cesty stojí Ignorance se svými sestrami Hloupostí a Leností. Vyprávějí poutníkům strašlivé příběhy a popisují děsivá dobrodružství, se kterými se poutníci setkají, pokud se po této cestě vydají. Tak přimějí líné a ustrašené lidské bytosti k návratu zpět.
Jsou ale lidské bytosti, jimž se Ignorance marně snaží prodat své podvody. Vylezou první část trnité strmé cesty, a když jsou asi v půli cesty nahoru, tak dosáhnou náhorní plošiny, na které najdou Chrám sebelásky. Vedle tohoto chrámu stojí Chrám sebestřednosti, pýchy a "vše to znám". Tam nabízejí poutníkovi pohár, z něhož se plnými doušky napije svého vlastního Já a tak je otráven sám sebou a svým vlastním "Já". Tito poutníci jsou tak okouzleni sami sebou, že si představují, že tento jejich chrám, Chrám sebelásky, je oním Chrámem tajemství a že nad ním už vůbec nic není. Nápis na tomto chrámu sebelásky zní: Svatyně moudrosti světa. Kněžím zde slouží touha, vášeň a beznaděj. Srdce těch, kteří hledají skutečnou pravdu, však nenajdou v tomto chrámu žádné uspokojení a budou pokračovat v hledání dál. Několik tisíc kroků od tohoto chrámu najdete odloučený příbytek, obývaný poustevníkem, s nápisem nad dveřmi: Dům pokory.
Muž, který zde žije, vede poutníka do Domu pokory, kde ho seznámí s kráskou Sebeuvědomění. Tato Božská kráska se stane poutníkovou společnicí a spolu s ní si podmaní nepřístupnou horu. Kdo se snaží dosáhnout Chrámu tajemství bez této Božské krásky, může být snadno sveden Sebeláskou a v důsledku toho půjde špatnou cestou a zabloudí. Jeho lačná chtivost po poznání jej přivede k Chrámu zvědavosti. Obyvatelé tohoto chrámu jsou: Podvod, Svádění a Klam. Zakladatelé většiny tajných společností a všechny lidské bytosti, které se připojí k těmto tajným společnostem, budou zbaveny schopnosti duševního vidění a pokud při hledání pravdy objeví Chrám tajemství, budou dovedeni na vrchol hory, z kterého spadnou do propasti nebo do bludiště, ve kterém budou chodit v kruzích po věčné časy, aniž by nalezli pravdu.
Jen pokora je tím nejlepším průvodcem. Bezpečně povede uchazeče k Učiteli všech tajemství. Tento Mistr učitel je čistá vůle. Tato čistá vůle se stane přítelem nejvyššího poznání a pomůže jim vytvořit mystické pouto věčného spojení s Božskou podstatou.
13.06.2019