Proč nebyla nalezena starověká města Sibiře

(Proč nebyla nalezena starověká města Sibiře, 1. díl)

Evropští kartografové 16.-18. století zobrazovali mnohá města v Trans-Uralu, na Sibiři a na Dálném východě. Teď jsou pryč.

Dnes je na internetu zveřejněno obrovské množství map pokrývajících časové období od 16. do 18. století. Když si například vezmete evropskou část Ruska, jsou docela přesné a vhodné pro orientaci. Když se však přesuneme za Ural, stane se něco zvláštního – kartografové tam jakoby po dohodě začnou zobrazovat neuvěřitelné věci, o kterých moderní historici naprosto odmítají uvažovat.

Mapa Tartarie od Jana Jansona 1640-1650, Mapa od Daniela Kellera (nebo Cellarius Ferimontanus) 1590. Všechny tyto mapy jsou při zobrazování měst zcela jednomyslně shodné a to na 99 %. Najdete v nich Tartarii, Lukomorye, město Perm Veliký (dokonce několik set let před jeho založením), město Grustina (na webu moderního Tomska), město Khanbalyk (pravděpodobně starověký Peking), ležící daleko severně od Zdi a celá řada měst na Dálném východě podél břehů řeky Tartarus, kterou lze pravděpodobně identifikovat s řekou Kolyma.

Je také zřejmé, že na těchto mapách leží pobřeží východní Sibiře a Dálného východu mnohem severněji než dnes. Tedy tam, kde už nyní máme moře, mají pevninu a jsou tam vyznačena i další města. Řeka Kolyma/Tatar má své ohyby na mapách jasně rozpoznatelné a na mapě vtéká do jezera a pak pokračuje ještě dál, ale v naší realitě už moře pochází z Jezera.

VŠECHNY mapy světa 16. až 18. století (i glóby!) zobrazují naprosto stejné věci. Nezáleží na tom, zda je najdete na internetu, v Historickém muzeu v Moskvě, na zámku Nesviž Radziwill u Minsku, v některém provinčním muzeu v Rusku, Francii, Portugalsku, Turecku nebo v jakékoli jiné zemi. Mapy, které by nabízely jiný obrázek světa, prostě neexistují.

Když kartografové něco přesně nevěděli, tak prostě nefantazírovali, ale nechali na mapě prázdné místo. Existuje mnoho map Atlantiku, kde je pouze pobřeží nebo jeho jednotlivé úseky severu a pak je jen prázdnota. Na jiných mapách nejsou třeba zobrazeny Ameriky vůbec, protože ještě nebyly známy. Proto je kartografové prostě NEKRESLILI, ale města a území Tartárie byly zobrazeny velmi přesně.

Tyto všechny mapy jsou spolehlivé a neustále je používali panovníci, císaři, kupci a podle nich se plánoval a fungoval veškerý obchod. Tedy je používali všichni ti, kteří měli prostředky a moc a kteří si tyto mapy objednali pro svou potřebu. Bez nich by nikam nedopluly obchodní lodě, nebylo by možné plánovat vojenská tažení a lidé by těžko chápali, jak se chovat k tomu či onomu sousednímu státu... A nyní zkuste popřemýšlet, zda je možné, že před Semjonem Remezovem (ruský kartograf Sibiře v 17. stol.) neexistovala jediná ruská mapa, a že Ivan Hrozný a novgorodští kupci dělali vše, co dělali, a prý neměli k dispozici jedinou mapu? Je velmi pravděpodobné, že zavádějící kartografové "přijdou o hlavu", až bude odhalen jejich podvod – a to se zřejmě velmi brzy nevyhnutelně nastane.

02.12.2024