Rakovina a vitamín C

Linus Carl Pauling byl americký kvantový biochemik, podle některých názorů nejvýznamnější biochemik 20. století. Zkoumal dlouhodobě účinky a vlastnosti vitamínu C. Carl Pauling byl nositel dvou Nobelových cen a každodenně užíval vitamín C v množství 3g a postupně navyšoval dávku až na 18g denně a dožil se 93 roků, přestože mu diagnostikovali v 59 letech rakovinu a rodinná anamnéza ho předurčovala ke krátkému životu (oba rodiče zemřeli ve věku 60 ti let). Své dlouhé přežívání vždy připisoval vitamínu C a dalším výživovým doplňkům.

V 50tých a 60tých letech minulého století vydal Linus Carl Pauling bestseller o vitamínu C. Lidé v té době začali v Americe masivně užívat vitamín C přesně podle jeho instrukcí v knize a výsledek byl ohromující, stalo se to, že se v té době snížila úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 50% a lidé se tak dožívali mnohem vyššího věku.

Ortomolekulární lékaři povzbuzují pacienty k účasti na standardní léčbě. Neexistuje ale žádný důvod, proč by onkologové měli odmítat podpůrnou vitamínovou léčbu (kromě své hamižnosti a hromadění zisku farmaceutickému průmyslu), protože je vynikajícím doplňkem ke standardní léčbě. Zvyšuje její úspěšnost a snižuje negativní dopady. Hodnota vitamínu C v prevenci je všeobecně uznávaná a prokázaná pro mnohé druhy rakoviny. MC Cormick dokonce představil hypotézu, že vývoj rakoviny je v podstatě degenerativní změnou následkem dlouhodobého nedostatku vitamínu C. Stupeň malignity je nepřímo úměrný na rezistenci tkání a ta závisí na množství vitamínu C. Vitamín C totiž podporuje pevnost mezibuněčného kolagenu, čímž brání rozšiřování metastáz a růstu tumoru. Vitamín C zároveň inhibuje enzym hyaluronidázu, který nádor využívá na napadání zdravých buněk. Buňky potřebují vitamín C pro snadný průběh biochemických procesů a buňkového dělení. Nedostatek C vitamínu se projeví neúplným nebo chybným dělením, což je základ pro stárnutí, degenerativní procesy v těle i rakovinu. Vitamín C je nevyhnutelný pro imunitu a obranyschopnost a právě onkologické onemocnění často vede k hlubokému vyčerpání zásob vitamínu C v těle. Všechen vitamín C je mobilizovaný v místě malignity a stává se černou dírou ve vesmíru našeho těla, která absorbuje všechen dostupný vitamín C, a který pak chybí v ostatních tkáních.

Příklad: Onkologický pacient vykazoval skorbuticky nízké hladiny vitamínu C i po 92denním užívání 17 g C vitamínu denně. Onkologičtí pacienti bývají unavení, apatičtí, lehce u nich vznikají modřiny, mají slabý apetit, spánek a práh bolesti. Toto jsou vlastně příznaky skorbutu – kritického nedostatku C vitamínu. Zvýšená spotřeba vitamínu C onkologickými pacienty byla zaznamenána v celé řadě studií. Pacienti aplikující C vitamín hlásí ústup bolesti a lepší toleranci vůči ozařování i chemoterapii, jsou odolnější vůči infekcím a zlepšují se jejich celkové vyhlídky léčby.

Všechny konvenční postupy představují stresovou a toxickou zátěž. Chemoterapie spočívá ve vysoce toxických látkách, které samy o sobě zvýší poptávku těla po vitamínu C. Ozařování a chirurgie mají stejný dopad. Přirozená potřeba vitamínu C u takto stresových pacientů bývá nenaplněná a léčba jde na úkor celkového hlubokého vyčerpání. Sice se zničí rakovinové buňky, ale tělo nemá dostatečné možnosti se vypořádat s toxickými důsledky. Tyto poznatky dávají za pravdu velkému potenciálu podpůrné megaaskorbické léčbě – megadávkami C vitamínu.

Případ: nádor na pankreasu

V roce 1977 objevili pacientce při operaci velký neodoperovatelný nádor na pankreasu. Zašili ji a pověděli jí, aby si uspořádala věci a sepsala poslední vůli. Prognóza zněla 3-6 měsíců života.

Byla to knihovnice a nechtěla se jen tak vzdát. Přečetla si knihu Anatomy of an Illness. Sama začala užívat 10 g vitamínu C denně a její doktor ji poslal za dr. Hofferem, protože věděl o jeho práci v tomto směru. Hoffer jí předepsal niacin, 40 g vitamínu C denně, selen, zinek. Po šesti měsících CT ukázalo, že nádor zmizel, CT zopakovali, protože předpokládali poruchu přístroje.

Hoffer potom veřejně poděkoval pacientce za její aktivní přístup, a řekl jí, že svými výsledky úplně změnila jeho profesionální život. Od té doby začal více studovat úlohu vitamínů v onkologii. A ona mu oplatila konstatováním, že i jí se život změnil. Pacientka žila ještě 22 let. Život se také změnil celé řadě onkologických pacientů, které Hoffer potom úspěšně léčil.

09.08.2020