Síla myšlenek

Myšlenky, které člověk vyprodukuje, fungují v příčinném těle jako vyslané vibrace a určité myšlenkové obrazy. Jakmile tyto vibrace a myšlenkové obrazy provedou zápis v našem příčinném těle a zanechají zde stopu, okamžitě se dostávají také do kroniky Ákáši. Na této prostorové úrovni existuje obrovský objem myšlenkového materiálu. I když se myšlenkové obrazy volně šíří v prostoru, nemůžeme je postřehnout, protože jsou stále pevně spojené se zdrojem, který je vytvořil. Jakmile se vibrace a myšlenkové obrazy dostanou do kroniky Ákáši, začnou se pohybovat stejným směrem. Proudí ze světa jemnohmotných energií do fyzického hmotného světa. Stejný proces probíhá i v organizmu člověka. Nejdříve vznikne myšlenka nebo pocit, dále následuje příkaz k činnosti a nakonec dojde k fyzické činnosti. Tak dochází k jevu, kdy myšlenka, kterou člověk vyslal, má stejnou sílu jako konkrétní čin. (O tom také kázal Ježíš: "Já vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci." a dále "I to špatné, co z úst vychází, špatné myšlenky, křivá svědectví, urážky, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje." Pojem srdce je zde chápán jako vědomí člověka.
Vibrace a myšlenkové obrazy mají jednu důležitou a zásadní vlastnost: dokážou se spojit s podobným jevem (efekt rezonance). Co to znamená? Vibrace a myšlenkové obrazy rezonují s podobnými zápisy v příčinném těle člověka a nutí ho, aby provedl určitý skutek. Prostřednictvím tohoto skutku se pak vibrace a myšlenkové obrazy realizují v trojrozměrném, fyzickém světě. Proto někdy dochází k tomu, že konkrétní myšlenka se v určitých situacích nerealizuje skrze člověka, který ji vyslal, ale realizuje se skrze jiného člověka, u něhož "přetekl pohár" s podobnými frekvencemi a myšlenkami. Důležité je pochopit, že vibrace a myšlenkové obrazy se nemohou realizovat jen tak, z ničeho nic, ale že potřebují šiřitele, jímž může být ve fyzickém světě pouze člověk.
Mechanizmus karmy pak probíhá následujícím způsobem. Jakmile vznikne myšlenka, vytvoří se vibrace a myšlenkový obraz se začne pohybovat a projevovat v kronice Ákáše. Zde se nemůže jen tak ztratit. Projeví se buď určitým následkem, nebo ji musíme pochopit a následně zpracovat. V "kronice Ákáše" se myšlenka spojuje a rezonuje s jinými vibracemi a účinkuje v prostoru. Mezi člověkem a myšlenkou vzniká v kronice Ákáše zvláštní spojení, které vede ke změně normálních charakteristik prostoru a času, a to jak v nitru člověka, tak i v jeho okolí. Toto pak vede ke změně fyzikálních vlastností hmoty. Vzniká takzvaný mikrovánek, který může hmotu zředit, nebo zhustit. Mikrovánek je vlastně kanál, v němž proudí energie potřebná k tomu, aby se vyvinula z myšlenky – příčina. Odtud pochází citace: "Co zaseješ, to také sklidíš." To znamená, že myšlenkové procesy, které mají různé vlastnosti, vytvářejí na úrovni fyzické existence také různé události. Člověk v průběhu svého života "zaseje" mnoho myšlenek a příčin (mikrovánků), které ho nakonec omotají jako pavučina. Tyto "pavučiny" tvarují určitým způsobem jeho prostor. Člověk tak získává v nově vytvořených podmínkách zpět to, co "zasel" během svého života i ve svých předcházejících životech. Prostřednictvím jednotlivých lekcí postupně pochopí. Když překoná svou nevědomost a vyřeší své problémy, tak se dostane na vyšší úroveň svého vývoje. Pokud ale člověk nepochopí smysl a dopad situací, do kterých byl uvržen a stále prohlubuje problémy svým odporem a nepřijetím, bude vše muset překonat později, ale už mnohem obtížněji a bolestněji.

10.04.2023