Velká Tartárie – 11. díl
(11. díl)
V nedaleké vzdálenosti od Kamenskaya, v lese na straně Isetu (levý přítok řeky Tobol) je vynikající žáruvzdorná hlína, která se používala pro slévárny, našli se kelímky a další testovací nádoby pro pece závodu v Jekatěrinburgu. V jílovité a černě zemi, a nad vrstvou bílé hlíny bylo nalezeno mnoho kusů roztroušeného dřeva, téměř přeměněného na uhlí, hojně smíchaných se sirnými pyrity. Ve dvou různých částech této oblasti byly nalezeny kosti slonů, asi padesát verst východně od Kamenskaya, ve vesnici Tamakulskaya, na břehu Isetu. Rolníci z této oblasti našli v příkopu mnoho zachovalých kostí a tesáků ze slonoviny. Všechny kostní pozůstatky patřily slonům. Našli se i další, menší kosti a obratle, které, jak se ukázalo, patřily velkým buvolům.
Na dně strmého břehu příkopu byla vidět modrá, písčitá a tvrdá hlína, ve které byly kousky dřeva proměněné v uhlí, promíchané se sloními kostmi. Je velmi pozoruhodné, že zde byly také nalezeny žraločí zuby všech druhů tvarů a velikostí, které měly modročernou barvu. Je jasné, že vrstvy, ve kterých byly kosti nalezeny, byly na dně jílovitého moře a že horní vrstvy je pokrývající, byly tvořeny zeměmi smetenými z hor, což dokazovala jejich slídová povaha.
Byly zde také nalezeny střechy domů spolu s kostmi mamutů. To naznačuje, že bylo vše najednou zatopeno současně. Je ale nepravděpodobné, že by se střechy domů mohly zachovat nějakou dlouhou dobu. Proto můžeme usoudit, že ke katastrofě došlo v relativně nedávné minulosti, vzhledem k tomu, že k těmto nálezům došlo v 60. letech 18. století, tak asi v 17. století.
Byly nalezeny také malé mušle, podobné skořápkám svatého Jakuba, ale pokřivenější a s vypouklým žebrovaným hrbolem bělavé barvy. Ty se zde již nenacházejí, ale jsou běžné ve východní a západní Indii. Jak se tito mořští tvorové a sloni dostali tak hluboko pod zem?
Podobně bylo prokázáno, že v Holandsku, ve Frísku a na některých místech, zejména v severním Waldenu, v hloubce 5 až 6 stop pod rašelinou byly nalezeny celé lesy a celé oblasti, kde byly až na polovinu spálené stromy, zejména ořechů a dalších stromů a nad nimi je mnoho stop rašelinné půdy. Také v Surinamu a na dalších místech Ameriky se nacházejí stejné nálezy. Vědci kdyby mohli, tak by to všechno jistě podrobně prozkoumali. Každopádně to ukazuje, že povrch Země prošel nedávno velkou změnou a katastrofou. Tato katastrofa byla celoplanetárního charakteru a radikálně změnila klima zejména na Sibiři, protože sloni, stejně jako mamuti, kteří jsou býložravci, se vůbec neslučují se sněhem a třeskutými mrazy. Jeden dospělý slon spotřebuje 250 kg rostlinné potravy denně, navíc po celý rok a to nejen v létě. A ne nějaké tvrdé jehly, ale šťavnatou trávu a listy. Kromě toho je těžké si představit slona, který se brodí přes bažinatou oblast. To znamená, že vegetace na Sibiři před ... a po byla úplně jiná. A samozřejmě nejen co se týče vegetace.
Mapa od Giacomo Gastaldi (1500 - 1566), Cosmographia universale et exactissima je další mapou starého světa. Dle této mapy se ještě v 16. století na Antarktidě proháněli jednorožci, draci, griffini, kentauři a rostly tam stromy. V Kanadě jsou vyobrazeni například i velbloudi.
22.03.2024