Víte za co byl Lomonosov odsouzen k smrti? – 3. část

(3. část)

Gerard Friedrich Miller sám složil pro Lomonosova posměšné "pokání", které musel Lomonosov veřejně vyslovit a podepsat. I Michail Vasilijevič, aby mohl pokračovat ve svém vědeckém výzkumu, byl nucen opustit své názory. Německé profesory to ale neuklidnilo. Ve své snaze o odstranění Lomonosova a jeho stoupenců z akademie pokračovali i nadále.

Okolo roku 1751 začal Lomonosov pracovat na "Starověké ruské historii". Snažil se vyvrátit teze Bayera a Millera o "velké temnotě nevědomosti" údajně vládnoucí ve staré Rusi. Zvláštní důraz byl v této práci kladen na dobu Ruska před "Rurikem", a kde bylo vyloženo učení o etnogenezi národů východní Evropy a především slovanské Rusi.

To se těm mocným za oponou nelíbilo a tak se němečtí profesoři historie rozhodli zcela odstranit Lomonosova i jeho příznivce z akademie. Tato jejich "vědecká aktivita" se však musela rozvinout i mimo Rusko, protože Lomonosov byl vědcem světové proslulosti a byl velmi dobře známý i v zahraničí. Bylo tehdy vynaloženo obrovské úsilí, aby byl před světovou vědeckou komunitou zkompromitován, k čemuž byly použity nejrůznější prostředky. Všichni se snažili zlehčit význam Lomonosovových prací nejen v oblasti historie, ale i v přírodních vědách, kde byla jeho autorita velmi vysoká. Lomonosov byl totiž členem několika zahraničních akademií. Byl například členem Švédské akademie od roku 1756 nebo Boloňské akademie od roku 1764. V Německu Miller podněcoval projevy proti objevům Lomonosova a požadoval jeho vyřazení z Akademie. To se tehdy nestalo, ale oponentům Lomonosova se podařilo získat jmenování Schlözera AKADEMIKEM PRO RUSKOU HISTORII. Ten nazval Lomonosova hrubiánským ignorantem, který nezná nic než své kroniky. Jak vidíme, Lomonosov byl absurdně obviněn ze ZNALOSTI RUSKÝCH LETOPISů!

Navzdory protestům Lomonosova Kateřina II. jmenovala Schlözera akademikem, který získal velké pravomoce. NEJENŽE SE MU DOSTALO MOŽNOSTI NEKONTROLOVANĚ POUŽÍVAT VŠECHNY DOKUMENTY V AKADEMII, ALE TAKÉ MĚL PRÁVO VYŽÁDAT SI I TY, KTERÉ POVAŽOVAL ZA NEZBYTNÉ, Z CARSKÝCH KNIHOVEN A DALŠÍCH INSTITUCÍ. Schlözer také získal právo předkládat svou práci přímo Kateřině... V písemnostech zanechaných Lomonosovem "k zapamatování" pro případ náhodného zmizení jsou jadrně popsané pocity hněvu a hořkosti způsobené tímto rozhodnutím: "Nic není ušetřeno. Vše je přístupné potřeštěnému Schlözerovi. V ruské knihovně pro něj už nebude žádné tajemství.".

Miller a jeho spolupracovníci zcela ovládali nejen univerzitu v Petrohradě, ale i gymnázia připravující budoucí vysokoškolské studenty. Ta byla vedena Millerem, Bayerem a Fisherem. V gymnáziu tito učitelé neovládali ruský jazyk... a jejich žáci zase němčinu. Veškerá výuka tedy probíhala výlučně latinsky... Za třicet let (1726 - 1755) gymnázia nepřipravila jedinou osobu pro přijetí na vysokou školu. Z toho byl pak vyvozen následující závěr: bylo konstatováno, že "jedinou cestou je přijímat studenty z Německa, protože ruské žáky prý připravit k dalšímu studiu není možné"...

17.04.2024