Zakázaná historie
Zkáza Velké Tartarie – 1. část
(Článek 6)
15. ledna 2013 ruský prezident Vladimír Putin v Ruské geografické společnosti slavnostně otevřel nový archív, kde jsou veřejnosti zpřístupněny mapy Tartárie. Asi se ptáte, co je na tom tak zajímavého. Je a hodně. Tímto aktem dal světu na srozuměnou, že Rusko se vydává na cestu odhalování své skutečné, nezfalšované historie, protože si je vědomo toho, že NÁROD, který nezná svoji historii, nemůže mít ani budoucnost. Současná oficiální ruská historie, jak je učena ve školách, byla vytvořena v průběhu 18. – 19. století a byla sepsána v souladu s biblickou koncepcí historie na zakázku Romanovců… více
19.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 2. část
(Článek 7)
Než budeme pokračovat v našem pátrání po příčinách konce Tartárie, zastavme se chvíli v čase někde kolem roku 1815. V tu dobu totiž na Zemi s největší pravděpodobností došlo k jakési obrovské katastrofě světového významu, o níž nám oficiální historie nic neříká a navíc nás mystifikuje. Důsledky této katastrofy však známe velmi dobře: ne statisíce, ale pravděpodobně miliony lidských životů. Rok 1816 později dostal jméno "Rok bez slunce". Tehdy došlo ke klimatické anomálii, která postihla velkou část severní polokoule. Neobyčejné počasí trápilo celou západní Evropu, Turecko a východ Severní Ameriky… více
20.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 3. část
(Článek 8)
Budeme-li se pohybovat dále na severozápad, rozeznáme velké množství drobnějších rýh, které způsobily s největší pravděpodobností trosky. Velmi dobře jsou vidět u jezera Čany. Podobné jsou pak v okolí města Omsk, rovněž u Tobolska a také na území severního Kazachstánu v okolí města Rudnyj. Ani tyto fragmenty však nebyly malé, soudě podle rýh, které po sobě zanechaly. Kapkovitý tvar rýh (tmavé plošky) jasně ukazuje na pád tělesa, nikoliv na stopy po ledovci. Vzhledem k tomu, že všechny stopy, tedy ony velké i tyto drobnější, jsou ve stejném směru a lze předpokládat, že všechny objekty spadly v tutéž dobu… více
21.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 4. část
(Článek 9)
Na západě Kurganské a jihovýchodu Čeljabinské oblasti je nápadný ještě jedený druh stop: celý tento obrovský prostor je doslova poset oválnými až kruhovými krátery, které jsou nyní zaplněny vodou a vypadají jako jezera. Pokud i toto jsou stopy po meteoritech, pak jejich původci nepadaly po tangenciále k zemskému povrchu jako předchozí skupina, ale pod daleko větším úhlem, prakticky vertikálně. Není jasné, zda oba druhy stop vznikly při jediné události. I kdyby však proběhla každá zvlášť, pád tak velkého množství objektů – soudě podle stop jich muselo být několik desítek tisíc – musel způsobit katastrofu planetárního charakteru… více
22.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 5. část
(Článek 10)
Verze Dmitrije Mylnikova říká, že obrovský spad hlíny byl důsledkem katastrofy, k níž došlo v západní Sibiři. Domy byly zasypány hlínou vynesenou horkými parami do atmosféry. Tato hlína, jíž jsme postrádali v sibiřských lesích, pak v podobě blátivého "deště" postupovala nad další území. Problémem totiž nebyla jen samotná katastrofa, ale i její následky v době, kdy bylo zničeno veškeré rostlinstvo a odstraněna vrchní vrstva půdy na dostatečně velkém prostoru… více
23.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 6. část
(Článek 11)
Další podivnou záležitostí, která by se mohla vázat k námi sledovaným událostem a kterou lze pozorovat zhruba od počátku 19. století, je klimatický zlom v Rusku. Podívejme se do 18. století. V roce 1756 byla dokončena monumentální stavba Jekatěrinského paláce v Carském Selu (dnes Puškinu). Město leží jen pár kilometrů jižně od Petrohradu, tedy oproti nám dost na severu. A přitom zmíněný palác je vystavěn vyloženě ve stylu jižních zemí. Nejen že většinu ploch vnějších stěn tvoří okna, ale v původní podobě v něm nebylo počítáno ani s topením… více
24.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 7. část
(Článek 12)
Hvězdicové pevnosti se stavěly od druhé poloviny 17. stol. téměř do konce století 18. Na základě rozvoje dělostřelectví bylo třeba vytvořit zcela nový konstrukční typ, který by díky zešikmení stěn snížil destrukční účinek střel. Vybíhající "cípy hvězdy" zároveň umožňovaly nerušený výhled obránců do všech směrů. Pevnosti obklopovaly hluboké a někdy i velmi široké vodní příkopy a nakupené valy zeminy… více
25.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 8. část
(Článek 13)
Můžete se setkat s názorem, že podivné krátery na celém území západní Sibiře, ale nejen tam, jsou stopami po atomovém bombardování. Což vám může znít naprosto neuvěřitelně, ale dnes už mnozí nepochybují o tom, že existovaly v minulosti technologie, které lidstvo neovládá ještě dodnes. Jakou zbraní byla například tajemná Archa úmluvy, o níž se můžeme dočíst v Bibli? Byla to zbraň sonická, jaderná, biologická? Bylo to komunikační zařízení nebo snad vesmírná encyklopedie? I Tartárie má svá zbraňová tajemství. Například v artilerii… více
26.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 9. část
(Článek 14)
Někteří badatelé přičítají rychlý a úplný zánik Tartárie a zároveň vznik bezpočtu kulatých jezer v oblasti západní Sibiře události, na níž se zúčastnilo vysoce výkonné dělostřelectvo, jiní to přičítají meteorickému roji a další se přiklánějí k možnosti masívního jaderného bombardování. Nasvědčovala by tomu i ona "jaderná zima", o níž jsme se zmiňovali v jedné z předchozích částí. I zmizení lesů na obrovském území by mohlo být důsledkem obrovské jaderné katastrofy. K novému osídlování Sibiře došlo až kolem poloviny 19. století, kdy případná radiace území byla na přijatelné úrovni… více
27.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 10. část
(Článek 15)
Proč se francouzský císař vydal na tak obrovskou a riskantní akci? Byla za tím jen touha získat ruské území? Proč se Napoleon vydal k Moskvě, když sídlem impéria byl Petrohrad? Proč se oficiální historie postarala, aby tohoto geniálního stratéga příští pokolení vnímala jen jako "korsické monstrum", přestože prostí Francouzi za ním očividně šli a vnímali ho jinak? A především, proč po dlouhém pochodu jeho obrovské armády, když došel až k branám Moskvy v jejíchž zdech čekali obránci pod velením Kutuzova, nedošlo k očekávané rozhodující bitvě a Kutuzov místo toho vydal naprosto absurdní příkaz – opustit město? A to okamžitě?… více
28.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 11. část
(Článek 16)
V. P. Ščepetněv ve své knize "Zpěvy pekla" uveřejnil úryvky z deníku jednoho francouzského důstojníka, Charlese Artoise, který se tažení rovněž zúčastnil: "Stál jsem na nádvoří velké ruské usedlosti… Vtom se prudce rozhořelo světlo, žhavé, bílé, oslepující a svítilo ne déle než pět vteřin, přesto stihlo spálit tváře Paula Berge, který stál na balkóně. Stěny i krovy domu začaly doutnat. Přikázal jsem vojákům vylít na krovy několik desítek věder vody a jen díky tomu se podařilo usedlost zachránit. V dalších usedlostech bližších k zjevivšímu se světlu vypukly požáry. Právě tento záhadný nebeský záblesk byl příčinou strašlivého požáru a zničení Moskvy..."… více
29.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 12. část
(Článek 17)
Oficiální věda přesně neví, kdo zapálil Moskvu. Francouzi se tehdy domnívali, že to udělali samotní Moskvané. A dokonce pak čtyři sta údajných "žhářů" postříleli. Rusové zas předpokládali, že za vším je "korsické monstrum", které s vrozenou krvežíznivostí zničilo obrovské město a desítky tisíc lidí, včetně třiceti tisíc vlastních vojáků a důstojníků. Ale bylo to tak? Francouzi Moskvu zapálit nepotřebovali. V první řadě se blížila se zima. A z Moskvy do Paříže to je pěkný kus cesty. Kromě toho Moskvu Napoleon potřeboval jako trumf k vyjednávání při předpokládaných mírových rozhovorech… více
30.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 13. část
(Článek 18)
Čím Napoleon znepříjemňoval život rodině Rothschildů? V podstatě ničím. Až na jeho razantní odvolání se ke Conseil d’Etat v roce 1806 v souvislosti se stížnostmi na lichvu Židů. Do té doby chování Bonaparta ničím svou antisemitskou podstatu nevykazovalo. Dokonce naopak! Ale dlouho to nevydrželo. Po alsaském provolání bylo rozhodnuto o osudu troufalého korsického povýšence, který po nespočetných vítězstvích v Evropě ztratil intuici, která by mu napověděla, jaké síly proti němu stojí. Vítězství náhle skončila. Sláva spadla pod stůl. Neuplynuly tři roky a jeho impérium postihla velmi vážná ekonomická krize. Mezi obyvatelstvem propukaly nepokoje. Atentáty následovaly jeden za druhým… více
31.07.2019
Zkáza Velké Tartarie – 14. část
(Článek 19)
Na stole máme řadu otázek: Proč po zkáze Velké Tartárie na jejím území nevzniklo několik menších, třeba i polostátních útvarů, jak tomu bývá v případě rozpadu velkých impérií (Římského, Osmanského, Rakousko-Uherského, Německého, Ruského, Britského) nebo při rozpadu velkých zemí (SSSR, Jugoslávie)? Proč se poté ti, co utrpěli porážku, hrdí a svobodomilovní Tartaři, pokořili dobyvatelům a nepovstali, jak to vždy dělali Slovano-Árijci v podobných situacích? Proč skutečné osvojování nově nabytých území Ruským impériem a Spojenými státy začalo až po půl století?… více
01.08.2019
Zkáza Velké Tartarie – 15. část
(Článek 20)
Pokud ke zničení Tartárie byly skutečně použity jaderné zbraně, které vypálily velkou část ruských lesů a způsobily tříletou "jadernou zimu" na severní polokouli, pak by celková jejich hmotnost podle propočtů klimatologů obnášela téměř 800 megatun! Jinak řečeno – čtyřicet tisíc Hirošim. Část kráterů, které výbuchy způsobily a které se časem změnily v ona "krasová" jezera, svědčí o použití nejen jaderných, ale i termonukleárních zbraní v kapacitě od jedné do deseti megatun. Takové množství by mělo stačit ke zničení všech obydlených míst Velké Tartary. I velkých měst, i malých pousteven mnichů, všech vesnic i jednotlivých farem, významných hradů i malých pohraničních pevností… více
02.08.2019
Zkáza Velké Tartarie – 16. část
(Článek 21)
Co se tedy stalo v letech 1812 až 1815? Jednou z možných variant je, že země Tarcha a Tary byla podrobena masívnímu bombardování. Mohl to být roj meteoritů, mohly to být i nesmírně ničivé bomby. Anebo také něco úplně jiného. V devatenáctém století ani Rusko, ani Británie ještě jaderné ani jiné podobné zbraně nevlastnily. A použít je tedy nemohly… více
03.08.2019
Zkáza Velké Tartarie – 17. část
(Článek 22)
K jakému scénáři událostí dospěl Dmitrij Mylnikov na základě stop, které se nám zachovaly na zemském povrchu a které konfrontoval s pravděpodobnými historickými daty? Náš příběh začíná založením/obsazením Sankt-Petěrburgu, což podle oficiální historie způsobil Petr I. v roce 1703 a za hlavní město Ruského impéria je prohlásil v roce 1712. I kolem tohoto města (a použití mnoha neuvěřitelných technologií) existuje tolik záhad, že by to vydalo na další seriál! Ale pojďme dál… více
04.08.2019
Zkáza Velké Tartarie – 18. část
(Článek 23)
Stále se pokračovalo v přepisování dějin, které začalo už přechodem na juliánský kalendář. Události byly cíleně zkresleny, protože se jejich výklad nehodil nově vládnoucím dynastiím především v Rusku, ale i jinde. Ovšem přepsat historii v době, kdy ani neexistovaly počítače a knihoven a archívů bylo velmi málo, nebylo jednoduché. A tak díky mnohým nesrovnalostem mezi přepisovači dochází k podivnému čtyřicetiletému posunu, který si můžeme doložit dokumentem vlastnoručně napsaným Lermontovem, na němž jsou letopočty 1870 a 1872 opraveny na 1830 a 1832… více
05.08.2019