Souvislosti, které všude nenajdete

Zkáza Velké Tartarie – 8. část

(Článek 13)

Můžete se setkat s názorem, že podivné krátery na celém území západní Sibiře, ale nejen tam, jsou stopami po atomovém bombardování. Což vám může znít naprosto neuvěřitelně, ale dnes už mnozí nepochybují o tom, že existovaly v minulosti technologie, které lidstvo neovládá ještě dodnes. Jakou zbraní byla například tajemná Archa úmluvy, o níž se můžeme dočíst v Bibli? Byla to zbraň sonická, jaderná, biologická? Bylo to komunikační zařízení nebo snad vesmírná encyklopedie? I Tartárie má svá zbraňová tajemství. Například v artilerii.

Akademik Alexej Kungurov, který se dlouhodobě zkoumáním neobvyklých stop na povrchu celé oblasti západní Sibiře zabývá, tvrdí, že v rozvoji dělostřelectví existují jisté nesrovnalosti a nelogismy: všechno totiž nasvědčuje tomu, že okupanti původní technologii Tartárie degradovali, protože nepochopili její základní princip. To potvrzují i závěry jiných badatelů, například Konstantina Raldugina. Ten přišel s velmi zajímavou myšlenkou, která řeší otázku: Proč dřívější dělostřelecká zařízení byla dokonalejší než pozdější, a proč spolu se zvládnutím umění výroby měděných hlavní s ocelovým jádrem se pokračovalo v používání kamenných koulí. Jeho vysvětlení se zdá fantastické jen na první pohled: Slyšeli jste o nadzvukových kinetických zbraních? Podstata je v tom, že pokud se podaří rozpohybovat třeba jen nevelkou částečku do nadzvukové rychlosti, pak při její srážce s překážkou nebo při jejím zničení se uvolní velké množství energie. Zrnko velikosti rýže je pak schopno při dostatečné rychlosti zničit mnohem, mnohem větší objekt. Má to jen jeden háček a to jak takové rychlosti dosáhnout? Řešením tohoto problému by mohlo být použití čtvrtého fyzikálního stavu hmoty – plazmy. Pokud se kolem letícího předmětu vytvoří plazmový "kokon", je možno ho urychlit do rychlosti několikanásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Vyzbrojeni tímto poznatkem se nyní můžeme nově podívat na archaickou měděnou (bimetalovou) zbraň nabíjenou "kamenným" jádrem kulovitého tvaru.

Měděné dělo s ocelovým jádrem a kamenná střela. Jistě vás napadne, že pokud uměli odlévat děla, proč do něj neodlévali i koule? Kámen je křehký a na zhotovení velmi náročný, takové vlastnosti minimalizují jeho jinak jistě úžasné vlastnosti. Přitom odlít kouli z kovu není žádný problém. Ale oni ne... "Kamenné" koule! Jenže co když to není obyčejný kámen, ale kámen-piezoelektrický krystal. Koeficient piezoelektrické účinnosti leží mezi 60 a 90 % a to znamená, že libovolná kinetická energie působící na stlačení krystalu, se může přeměnit na elektrickou až z 90 %. Pamatujete na piezoelektrické vlastnosti krystalických minerálů?

Měď je hned po zlatu výborný vodič? Takže... Měď, elektřina, piezoelektrický jev, nejspíš ještě několik dalších neznámých, nebo prostě jen nepovšimnutých "ingrediencí", a všechno přestane vypadat tak fantasticky. Kdo tohle znal, mohl používat bimetalovou "trubku" na rozpohybování projektilu do nadzvukové rychlosti, a výrazně tak zvýšit účinnost svého dělostřelectva. Protože okupanti nepochopili skutečný účel měděných děl, přikázal Pětruša I. dokonce přelít všechny církevní zvony na děla. Myslel si, že jeho děla pak budou pracovat také tak jako u "divochů", které pokořil. Ale nějak mu to nevyšlo. Nevěděl totiž, že ne střelný prach je třeba nasypat do hlavně, ale něco jiného, něco, co vytvoří impulzy pro výstřel střely. Proto se v průběhu času od mědi ustoupilo, což je naprosto logické. A koule se začaly lít z oceli, což je také naprosto logické. A rozvoj dělostřelectva se ubíral po úplně jiné cestě. Na základě shora napsaného možná někoho napadne: Není tohle důvod, proč na teritoriu Ruska je tolik kráterů o průměru do kilometru, o jejichž původu si lámou hlavy všechny vědecké elity? Nemohly by to být následky střelby z "měděných trubek"? Nadzvukových kinetických zbraní?

Poznámka na okraj: Obyvatelé Tartárie odlévali sochy z litiny s tloušťkou stěny pouze 1 – 2 cm. Říká se, že v moderním slévárenském zařízení lze dosáhnout takových výsledků za podmínky odlévání pod vysokým tlakem, ale naši současníci prakticky nejsou schopni zopakovat něco z toho, co získali okupanti od podmaněného národa. Není to tak dávno, co kvůli rekonstrukci rozebírali Vítězný oblouk v Moskvě. Málem to skončilo neúspěchem. Naši vědci a technici nedokázali obnovit starověkou tenkostěnnou litinu, protože něco takového neuměli.

Plné znění: http://www.funtime.cz
Zdroj: © 2015 https://myslenkyocemkoli.blogspot.com

Zkáza Velké Tartarie – 8. část

Rychlá navigace: