Védština byla úzce svázaná s náboženským a gnostickým smyslem slov

(Článek 30)

Na védské řeči je pozoruhodné to, že je zde spojena lingvistika, filosofie a náboženství do jednoho smysluplného a neoddělitelného celku a nelze říct, která myšlenka je čistě lingvistická, gramatická, a která myšlenka je náboženská a filosofická, protože zde je to všechno v jednom harmonickém celku.

Védština odhaluje důležitý fakt, že celá naše původní filosofie a celé náboženství stálo na kultu slova a na základní myšlence, že slovo poznání postavilo člověka, a že to slovo je člověk. Proto se o slovo musíme starat a tuto tradici pěstovat, ochraňovat ho jako "syna božího".

Paprsky této védské tradice v sobě obsahují ještě rané křesťanství, kde právě "Ježíš Kristus" je chápan jako "Syn boží" coby Logos, coby Slovo poznání. Ale v té nejstarší védské vrstvě jde ještě o něco trochu jiného. Slovo nám vzniká stejným způsobem jako dítě interakcí rodičů. Vzniká "křesáním", dvou protiv, jako vibrující tón vytvářející prostor, vzniklý srážením dvou věčných nepřátelských, kosmických sil, ve Védě se nazývající "dyávaprthiví", "nebe a země". Právě tato vize zrození slova coby "tónu života", ducha života, je základem pochopení veškeré duchovnosti. Toto je ten nejstarší kořen a nejdůležitější cesta poznání jakou známe.

Více informací na: www.bezleku.cz
Kniha: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

09.08.2018