6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 15: Stvoření člověka 3
(15. díl)
Enki si nově stvořeného tvora zamiloval. V jeho osobnosti můžeme spatřit svérázného tvořivého vědce, který cítil ke svému "Adamu" velkou náklonnost a chtěl pro něj získat to nejlepší. Postoj Enlila byl mnohem pragmatičtější a vnímal tuto stvořenou bytost jako primitivního člověka, stvořeného pro těžkou práci a zotročení. Tento rozdílný pohled na lidskou populaci obou nejvyšších Anunnaků se později stal předmětem velkých neshod mezi těmito "božskými" bratry a vždy rozděloval Anunnaky na dvě frakce s rozdílným pohledem na to jakým směrem se má lidstvo vyvíjet, co mu ještě bude dovoleno a kolik vědění mu bude poskytnuto. Tyto dvě síly s naprosto antagonistickým přístupem kolem nás pulzují dodnes.
Nyní ale bylo potřeba vyřešit, jak toto dítě rozmnožit, aby vznikla velká skupina dělníků. Z několika stovek anunnackých žen bylo vybráno sedm dobrovolnic, které se uvolily donosit nově "vytvořené" otroky:
"Z města Šurubak Ninmach léčitelky povolala, úkol požadovaný jim vyložila, k postýlce Adamua zavedla je, by spatřily novorozeného pozemšťana. Zhostit se úkolu přikázáno není, rozhodnutí jen na vašem přání závisí. Ze shromážděných žen anunnackých sedm předstoupilo, sedm jich úkol přijalo. Úkol jejich hrdinský je, jejich přičiněním rasa primitivních dělníků spatří světlo světa. Nechť jejich jména připomínána jsou navěky!" Ninmach k Enkimu pravila.
Tyto ženy historicky vešly ve známost jako "matky rodičky" a těchto sedm žen bylo později velmi uctíváno ve védských básních, v hararské i v dalších asijských kulturách. Často jsou zobrazovány na pečetích a reliéfech. Sedmi matkám-rodičkám pak vpravili do lůna oplodněná vajíčka, aby zárodky donosily. Přivádět na svět dělníky byl zdlouhavý proces, proto Enki rozhodl:
"My nyní ženy stvořit musíme, aby mužům protějšky byly. Nechť jeden druhého poznají, dva tak jedním tělem se stanou. Nechť sami mezi sebou množí se, nechť vlastní děti plodí, primitivním dělníkům nechť sami život dávají, by anunnackým ženám ulevilo se."
Tentokrát k vytvoření směsi pro oplodnění využili Adamovu krev a jeho DNA. V pravý čas se narodila první pozemšťanka, vydávala lidské zvuky a byla zdravá, pojmenovali ji Ti-Amat, "Matka života". Dále stvořili sedm dalších pozemšťanek.
"Nechť muži oplodňují ženy, nechť sami primitivní dělníci své potomstvo plodí. Co týče se Adamua s Ti-Amat, od roboty v dolech uchráněni budou, do Edinu vezmeme je, bychom naše dílo Anunnakům předvedli. Do Eridu, Enkiho města v Edinu vzati byli, příbytek v ohradě jim postavili, by toulat se tam mohli."
Na Adamua s Ti-Amat se sjížděli dívat všichni Anunnakové: Enlil, Ninurta, Ninlil i Marduk z Marsu. Také Igigové to chtěli vidět. Všichni doufali, že pro ně bude konec těžké práce. Mezitím ostatní pozemšťané dospívali a začali se pářit, ale k žádnému otěhotnění nedocházelo.
"Enki nad věcí tou rozmýšlel, o tvorech nakřížených dumal hluboce. Žádný, ni jeden z nich, potomstvo nezplodil. Esence Adamua a Ti-Amat nutno znovu prozkoumat. V Šurubaku, v domě léčení, esence Adamua s Ti-Amat podrobili zkoumání. S životními esencemi žen anunnackých srovnávali je. Jako dva propletené hady Ningišzida esence oddělil, jejich kousky srovnatelné byly, dvacet dva do počtu jich bylo, schopnost plodit však neobsahovaly. Další dva kousky přítomné u Anunnaků Ningišzida ukázal ostatním. Jeden mužský, druhý ženský, bez nich nebylo plození..."
19.05.2020