6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 16: Stvoření člověka 4
(16. díl)
Ze studií mitochondriální DNA a chromozomu Y již víme, že první lidé Homo Sapiens se objevili před 200 000 lety. Mezi sumerskými destičkami a biblí můžeme uvidět četné paralely, včetně stvoření Adama. Je to zarážející, zejména když si uvědomíme, že tyto tabulky většinou předchází bibli 2 000 let a více. Tady se dovídáme pro některé – strašnou pravdu, která by nás ale měla vytrhnout ze stavu chaosu a zmatku, v němž se jako druh nacházíme. To, že našemu "stvoření" velmi přispěli vyspělé bytosti s pokročilými znalostmi a my jsme je od počátku začali uctívat jako nejvyššího Boha, ať už dobrovolně nebo povinně, tak jsme zaměnili skutečné božské principy za principy světské a přízemní. Tomuto zbožštění napomohl postoj celé řady "těchto bohů" Anunnaků, kterým se zalíbil ješitný a povýšený přístup k lidstvu a postupem času se stále více nechávali uctívat proti vůli vrchního velitele na planetě Zemi – Enlila.
Ningišzida navrhoval řešení, ke svým starším Enkimu a Ninmach on šeptem promluvil, pak ve třech se dvěma pozemšťany osaměli. Ningišzida na ně seslal spánek hluboký, že opustil ty čtyři všechen cit. Z Enkiho žebra životní esenci získal, do žebra Adamuova on životní esenci vpravil, ze žebra Ninmach životní esenci získal, do žebra Ti-Amat on životní esenci tu vpravil. Kde zářezy vedl, kůži uzavřel, pak všechny čtyři Ningišida vzbudil. Hotovo! Hrdě prohlásil. K jejich Stromu života dvě větve přidány byly, se schopností plození jejich životní esence nyní propleteny jsou.
Enki a Ningišzida museli provést další genetickou manipulaci, sumerské tabulky nám detailně popisují, jak postupovali. Nový druh měl 22 chromozomů, které nezahrnovaly pohlavní chromozomy X a Y, proto se nemohli množit. (Jak asi neznalý písař mohl znát před 4 500 lety tak podrobné znalosti genetiky?) Od té doby mají všichni lidé 23 párů chromozomů.
Pár se směl toulat v sadech Edinu, kde se jim jejich tvůrce Enki snažil vštípit základy rozumového uvažování. Očividně si přál, aby nový druh byl co nejinteligentnější a nevyvíjel se jen pro otrocké postavení. Chtěl je povznášet věděním. Enkiho znakem byl propletený had, který je dodnes používán lékaři. Právě tento obraz vedl k odvěké dezinformaci, jaká byla vypuštěna a týká se vztahu mezi "Stvořitelem" a zlým hadem, který "pokoušel" Adama a Evu v zahradě Eden. Enlil zuřil, když se dozvěděl, že se otroci mohou sami rozmnožovat. Tohle v plánu nikdy nebylo. Nejen že byl vytvořen nový druh, což se nemělo stát, ale navíc jim teď dali esenci inteligence a života, kterou disponovali Anunakové.
"Veliký hněv byl Enlilův, zuřivá byla jeho slova. Celá ta věc po chuti mi nikdy nebyla, hrát si na Stvořitele nechtěl jsem..."
Genetická manipulace Anunnaků, ale také způsobila další charakteristiky: to že umíráme, trápí nás nemoci a další, nedokonalé funkce, související s nekompletním genomem. Ningišzida se snažil Enlila uklidnit vysvětlením, že dar věčného života novému druhu neposkytl:
"Znalost plození jim byla poskytnuta, větev dlouhého žití do jejich esenčního stromu nikoli."
Tento výrok vysvětluje, proč žili Anunnakové tak dlouho či snad dokonce věčně a proč je bylo možno vzkřísit z mrtvých. Také naznačuje, že museli na lidech v budoucnu provést další zákroky genetického inženýrství, protože i lidé v dávnověku žili na rozdíl od těch dnešních velmi dlouho.
"Ninmach poté si slovo vzala, k bratru svému Enlilovi hovořila: Jakou možnost máme bratře můj. Ukončit to všechno s nezdarem, Nibiru ke zkáze odsoudit, na pospas osudu ji ponechat, nebo zkoušet a zkoušet a skrze plození nechat pozemšťany, by robotu zastali?"
Enlil se ale uchlácholit nenechal a prohlásil:
"Potom nechť jsou tam, kde jich zapotřebí je. Do Abzu, pryč z Edinu, nechť vyhnáni jsou."
Tento příběh je znám pak dobře z bible jako "pád člověka".
20.05.2020