6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 19: Tradice otrocké síly
(19. díl)
Anunnakové v Edinu byli stále nespokojenější a připadalo jim, že jsou zavaleni prací a nyní zase oni začali požadovat pomoc ze strany otrockého druhu. Ninurta odletěl na jižní výběžek Afriky a zmocnil se několika pozemských otroků pro potřeby svých přátel v Edinu. Tak vlastně započala tradice "nekonečného" využívání otrocké síly z Afriky, která sužovala moderního člověka v příštích tisíciletích. Připomíná to výjev ze 17. Století, kdy se otroctví stalo jedním z nejvýnosnějších obchodů a kdy byli afričtí otroci chytáni jako zvířata proto, aby je odváželi a prodávali do vzdálených zemí. Tyto události jsou na tabulkách popsány velmi dramaticky:
"Na čtyřicet šarů pouze Abzu byla poskytnuta úleva! Hrdinové v Edinu křičeli. Roboty nám přibylo, že to více nelze snášet, i my chceme mít dělníky! Ninurta rozhodnutí do svých rukou vzal. S padesáti hrdiny do Abzu výpravu podnikl, zbraněmi se vyzbrojili. V lesích a stepích Abzu oni pozemšťany naháněli, do sítí je chytali, muže a ženy do Edinu odvezli. Tím počínáním Enki rozezlen byl, rovněž tak Enlil kvůli tomu zuřil: Mé vyhnání Adamua s Ti-Amat jsi zrušil! Tak Enlil k Ninurtovi pravil. S pozemšťany v Edinu teď hrdinové klidní jsou, jen několik málo šarů a nebude to věcí podstatnou, tak Ninurta k Enlilovi děl. Ať tedy zlato vrší se rychle a všichni na Nibiru se co nejrychleji vrátíme."
Anunnakové sledovali v Edinu pozemšťany s obdivem. Byli chytří, pokynům rozuměli. Přebírali nejrůznější práce. Neustále se pářili a rychle se množili. Za šar měli jednu, čtyři i více generací (přibližně tedy žili 900 let, ale z hlediska Anunnaků to byl krátký život, z hlediska dnešního člověka to je úctyhodný věk). Enki pozoroval u pozemšťanů, že se u nich projevují regresivní sklony směrem k jejich divokému původu. Pojal plán, že stvoří civilizovaného člověka a to "na vlastní pěst". To, co udělal, se později objevilo v bibli jako příběh Mojžíšův, který byl vychováván jako faraonův syn: Enki oplodnil dvě mladé pozemšťanky, které porodily syna a dceru. Z tabulek se dozvídáme, že byl nadšením doslova "bez sebe":
"Kdo by o takové věci slyšel! Mezi Anunnaky a pozemšťany se početí zdařilo. Civilizovaného člověka jsem na svět přivedl."
Svůj čin zatajil a řekl, že děti našel opuštěné v košíku na řece a tak je vzal, aby je vychoval jako vlastní. Narodily se v 93. šaru, tedy 334 800 let po přistání na Zemi, to znamená v době před 108 000 lety. Pojmenovali je Adapa (Nalezenec) a Titi (Nositelka života). Tímto činem se Enki "osobně zasloužil", že vznikly první exempláře "Homo sapiens sapiens" a zároveň zajistil jejich budoucnost jako nového civilizovaného druhu, který se pak rozmnožil na planetě. Enki byl tedy Stvořitel (bůh) původního "Adamu" a pak později i "Adapy" "prvního civilizovaného člověka". Jeho bratr Enlil ho vylíčil jako zlého hada a "ďábla", od kterého by se lidé měli držet dál. Protože ale Enlil byl nejvyšším velitelem na Zemi, který se prohlásil za boha na Zemi, tak bylo jeho slovo nejvyšším zákonem. Tento nejvyšší bůh byl autoritativní, prudérní a samolibý. Trestal přísně lidi za neposlušnost, ale také odměňoval své nohsledy hmotnými statky a mocenským postavením. Tento bůh bible a všech "člověkem" vytvořených náboženství pak podporoval v lidech skrytě materialismus, manipuloval je a bránil jim v jejich duševním rozvoji, aby pochopili širší obraz vesmíru. Chtěl, abychom věřili, že jen on je jediným, všemohoucím Bohem a Stvořitelem vesmíru... Výsledkem tohoto procesu je dnešní zanedbaný nevědomý druh, který se jako zmatený vynořil ze své kolébky, stále se ještě neorientuje v základních věcech a kterému je stále upíráno vyšší poznání.
23.05.2020