6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 23: Před potopou světa
(23. díl)
V dobách těch Anunnakové o vlastní přežití se strachovali, i jejich příděly se tenčily, změnami země oni sami postiženi byli. Na Zemi, stejně jako na Lachmu roční období pravidelnost pozbyla. Na tváři Slunce černé skvrny se zjevovaly, z tváře jeho plameny šlehaly. Také Kišar zlobila, zmatené byly jejich dráhy. Sněžný led, jež Bílou zemi pokrývá, ujíždět započal! Tak oni z cípu Abzu hlásili. Až příště Nibiru přiblíží se k Slunci, jeho síti přitažlivé Země vystavena bude, na Nibiru učenci byli na poplach. Až příště Nibiru připutuje co nejblíže k Zemi, sněžný led z Bílé země se z povrchu sesmekne. To vodní katastrofu způsobí, mohutnou vlnou, potopou, Země pohlcena bude! Král a učenci rozhodnutí učinili, k vyklizení Země a Lachmu nutno se připravit! Když v Abzu zlaté doly uzavřely, Anunnakové odtamtud do Edinu přišli, tavba a čištění v Bad-Tibiře ustaly, všechno zlato na Nibiru odvezli. Prázdná, na odsun přichystaná, flotila rychlých kočárů na Zemi se vrátila, poselství od Anua zmocněnec předložil: Tři vůdcové, jež na Zemi pobývali nejdéle, slovy těmi, umlčeni byli. Vy tři na Zemi zůstanete, pouze zemřít na Nibiru se vrátíte. V kočárech nebeských, kol Země kroužících pohromu tu přečkáte, všem dalším Anunnakům, zda chtějí odejít, či pohromu přečkat, musí být volba dána. Igigové, kteří pozemšťanky sobě brali, nechť mezi odjezdem a chotěmi se rozhodnou. Žádný pozemšťan včetně Mardukovy Sarpanit na Nibiru odcestovat nesmí. Všichni, kteří zůstanou a počkají, co se bude dít, v nebeských kočárech nechť vyhledají bezpečí...
Byla to chvíle, v níž Enlil tajně doufal, příležitost zničit hordy pozemšťanů, kteří pouhým počtem ovládli svět. Anrnnakům a Igigům, kteří se rozhodli zůstat, bylo doporučeno, aby se uchýlili do vysoko položených oblastí a tam přečkali katastrofu. Pak nastala kritická chvíle, Marduk a synové Enkiho i Enlila se rozhodli zůstat na Zemi. Také Ninmach s hrdostí oznámila, že zůstane: "Pozemšťany mnou stvořené neopustím nikdy. Mé životní dílo je zde." Enlil ale odhalil svůj generální plán: "Nechť pozemšťané zhynou za ty ohavnosti..." Zde je slyšet tón mstivého boha, který k nám tak často zaznívá z bible. Enki se bratrovi ale postavil, vždyť to byl on, kdo člověka stvořil a pak navíc zplodil nový druh – civilizovaného člověka. "Úžasná bytost byla námi stvořena, námi zachráněna musí být!" Mezi bratry propukla divoká hádka a Enlil obvinil Enkiho, že si hraje na Boha. "Mocnost Stvořitele všeho do rukou svých uchopil jsi" a ještě vinil Enkiho ze všech "ohavností" způsobenými lidmi. Jako velitel Země Enlil autoritativně nakonec přinutil všechny přítomné složit přísahu, která měla přivodit definitivní zničení lidstva. "Nyní když pohroma z předurčení neznámého seslána byla, nechť stane se, co se stát má." Slib složili všichni kromě Enkiho, který shromáždění na protest opustil:
"Na Enlilovi samotném ta zodpovědnost na věky spočine!" Opáčil Enki.
Jakou vlastně všichni očekávali pohromu? Očekávali mohutnou povodeň s přívalovou vlnou takové výšky, že měla zničit celou planetu.
"Až příval vod přes souše se přežene, všichni živí tvorové jednou velkou ranou odsouzeni budou k vyhubení."
27.05.2020