6 000 let staré sumerské texty nám odhalují historickou pravdu 27: Pyramidy v Gíze

(27. díl)

Ninurta operoval v Andách už před potopou, když sem odešel za Ka-inem. Jeho potomci ho tady uctívali jako svého božského ochránce. Místní lidé, kteří vysoko v horách přečkali Potopu světa, mohli být ihned využiti ke sbírání zlatých valounů a navíc zlato uměli zpracovávat a vytavovat. Ninurta Enlilovi a Enkimu vysvětloval:

"Jakošto ochránce předků vzpomínají mne, Velikým ochráncem mě zvou."

Enlil, který původně doufal v naprosté vyhubení všech lidí, byl nyní, ale naopak spokojený, že objevili lidi, kteří přežili. Budoucnost "bohů" se totiž zase ocitla v pracovitých rukách lidí. Vedle sběru zlata v Andách se Anunnakové nechtěli ale také vzdát původně osídlených oblastí v Mezopotámii. Anunnakové se rozhodli postavit novou přistávací plochu – "nové místo pro kočáry nebes". Ti, kteří tvrdí, že pyramidy v Gíze jsou zrcadlovým odrazem pásu Orionu, naleznou velkou podporu ve svém tvrzení v sumerských textech:

"Na poloostrově, Anunnaky vybraném, nebeské cesty Anuova a Enlilova zrcadlily se, nechť Místo kočárů přesně na této hranici umístěno je, nechť nebesa se odrážejí v srdci pláně té! Enlil z nebes vzdálenosti odměřil, na tabuli velkolepý návrh vyznačil. V jižní části pustého poloostrova, na hornatém místě, dva sousední vrcholy Enlil vybral, na nich jižní hranici ukotvil. Kde druhé dvojice štítů zapotřebí bylo, umělé hory tam můžeme vztyčit! Tak Ningišzida k vůdcům pravil. Na tabuli obraz, k nebi se zdvíhající štíty s hladkými stěnami, pro ně nakreslil. Je-li možné toto provést, staň se tak! Enlil pravil souhlasně. Nechť jako majáky též slouží! Na planině, nad říčním údolím, Ningišzida menší model postavil, úhly stoupající vzhůru a čtyři hladké strany na něm zdokonalil. Vedle větší štít umístil, strany jeho ku čtyřem zemským koutům směroval. Anunnakové mocnými nástroji kameny na stavbu řezali a vztyčovali."

Byl to nadaný Ningišzida, kdo znovu prokázal své mimořádné architektonické schopnosti a jehož pozdější egyptská civilizace začala nazývat jako Thovt či Tehuti – "božský měřič" a bůh vědění a vědy. Ningišzida navrhl, naplánoval a uskutečnil stavbu tří pyramid v Gíze. Neměly sloužit jako hrobky, jak se dodnes mylně domnívá řada lidí, nýbrž jako veledůležité orientační body a nezničitelné vesmírné majáky, které tvořily součást přistávací mřížky pro piloty: "aby vymezil přistávajícího koridoru hranici, aby výstup a sestup zabezpečil". Celý text je dokonalým popisem Gízi před všemi těmi lety po Potopě. Než se pustil do budování Velké pyramidy, tak nejprve postavil menší prototyp, aby ověřil některé ze svých výpočtů. Byla jí nejmenší, ze trojice pyramid, Menkaureova pyramida, jak ji dnes známe my. Teprve, když byl spokojen s vytvořeným modelem, přistoupil ke stavbě velkých pyramid. Jako další vznikla Chefrenova pyramida, jak o tom vyprávějí sumerské texty. Víme to, protože první dvě pyramidy nemají rozsáhlou síť chodeb a komor, a právě takto jsou v textech popisovány. Teprve pak se pustil do budování Velké pyramidy, se všemi jejími tajnými chodbami, kde každá plnila konkrétní účel: "S galeriemi a komnatami pro pulzující krystaly, navrhl jej". Dokonale zaznamenáno bylo v jílu. Pyramidy sloužily jako orientační body a majáky, které vysílaly signály a světlo, aby navigovaly přilétající piloty a astronauty. Mnoho badatelů prokázalo, že žádná z těchto pyramid nesouvisela ani s pohřby, sarkofágy a ani s hrobkami. Tento mýtus se zrodil později, když "moderní" archeologové začali krmit zhypnotizovaný svět svými vymyšlenými historkami.

04.06.2020