Archontské elity nám zamlčují pravdu, od úspěšné léčby rakoviny, až po užívání volné energie (17. díl)

(17. díl)

Linus Carl Pauling byl americký kvantový biochemik, podle některých názorů nejvýznamnější biochemik 20. století. Zkoumal dlouhodobě účinky a vlastnosti vitamínu C. Carl Pauling byl nositel dvou Nobelových cen a každodenně užíval vitamín C v množství 3g a postupně navyšoval dávku až na 18g denně a dožil se 93 roků, přestože mu diagnostikovali v 59 letech rakovinu a rodinná anamnéza ho předurčovala ke krátkému životu (oba rodiče zemřeli ve věku 60ti let). Své dlouhé přežívání vždy připisoval vitamínu C a dalším výživovým doplňkům.
V 50tých a 60tých letech minulého století vydal Linus Carl Pauling bestseller o vitamínu C. Lidé v té době začali v Americe masivně užívat vitamín C přesně podle jeho instrukcí v knize a výsledek byl ohromující, stalo se to, že se v té době snížila úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 50% a lidé se tak začali dožívat mnohem vyššího věku.
Ortomolekulární lékaři na pokyn farmaceutické mafie směřují pacienty k účasti na standardní chemické léčbě. Neexistuje ale žádný důvod, proč by onkologové měli odmítat podpůrnou vitamínovou léčbu (kromě hamižnosti a nenasytnosti farmaceutického průmyslu), protože ta sama je schopna léčit nebo je alespoň vynikajícím doplňkem ke standardní léčbě. Zvyšuje v každém případě šance pacienta na přežití a snižuje děsivé negativní dopady výhradně prosazované, maximálně podporované, v současnosti zavedené a velmi vydělávající "léčby".
Hodnota vitamínu C v prevenci je všeobecně uznávaná a mnohokrát prokázaná pro mnohé druhy rakoviny, ale archontský farmaceutický systém zamlžuje, neučí, neinformuje, popírá a hlavně záměrně nevyužívá úžasné schopnosti levného C vitamínu. James McCormick dokonce tvrdí, že vývoj rakoviny je v podstatě degenerativní změnou následkem dlouhodobého nedostatku vitamínu C. Vitamín C totiž podporuje pevnost mezibuněčného kolagenu, čímž brání rozšiřování metastáz a růstu tumoru. Vitamín C zároveň inhibuje enzym hyaluronidázu, který nádor využívá pro napadání zdravých buněk. Všechny buňky potřebují vitamín C pro správný průběh biochemických procesů a buňkového dělení. Nedostatek C vitamínu se projeví neúplným nebo chybným dělením, což je základ pro stárnutí, degenerativní procesy v těle i pro vznik rakoviny. Vitamín C je nevyhnutelný pro imunitu a obranyschopnost a právě onkologické onemocnění vede k hlubokému vyčerpání zásob vitamínu C v těle. Všechen vitamín C je mobilizovaný v místě malignity a stává se černou dírou pohlcující C vitamín ve vesmíru našeho těla. Rakovinové buňky absorbují všechen dostupný vitamín C, který pak chybí v ostatních tkáních.
Terapeutický účinek vitamínu C na rakovinu byl publikovaný už před 50 lety. Postupně přibývaly informace a nejnověji ho "potichu a skrytě" konečně potvrdil i oficiální výzkum. Rakovinové buňky spotřebují velké množství glukózy, vitamín C je molekulárně podobný glukóze a do buněk je transportován stejnými mechanizmy, a proto se vitamín C spolu s glukózou dostává ve zvýšené míře do rakovinových buněk. Přitom byl vitamín C paradoxně vyřazen ze seznamu zkoumaných chemikálií jako prostředku pro chemoterapii v Cancer Chemotherapy national service center údajně proto, že je málo toxický. Je ale evidentní, že případná "budoucnost" chemoterapie spočívá právě v netoxických látkách, které jsou smrtelné jen pro rakovinové buňky (vitamín C, jedlá soda, niacin). Pokud uvážíme, že rakovina je jev, který se v přírodě celkem běžně vyskytuje, tak je logické, že se v přírodě naopak musí vyskytovat i množství protirakovinných látek, které umožňují rostlinám i živočichům, aby se s rakovinou vypořádali. Prověřené údaje ukazují, že mezi ně pravděpodobně také patří například kurkumin, kyselina lipová, vitamín B3 a B17.

11.06.2022