Archontské elity nám zamlčují pravdu, od úspěšné léčby rakoviny, až po užívání volné energie (19. díl)

(19. díl)

O klinickou praxi využití vitamínu C se zasloužil skromný lékař ze severní Karolíny, který začal aplikovat vitamín C jako antibiotikum první volby na sobě, své manželce a pak i na pacientech. Řešil virový zápal plic a podpůrně aplikoval 2 gramy askorbátu sodného, tedy vitamínu C. Byl překvapen, jaký pozitivní efekt tato aplikace přinesla, pokračoval s injekcemi po 6ti hodinách 3 dny a pacient byl v pořádku do 36 hodin od první dávky. Od této zkušenosti začal Dr. Klener shromažďovat důkazy o tom, že je vitamín C antibiotikem bez vedlejších účinků při řešení všech typů virových a infekčních onemocnění a že má být antibiotikem první volby. Publikoval o účinné, rychlé a laciné léčbě osypek, zápalu plic a jiných závažných onemocněních dodnes považovaných za nevyléčitelné. Popsal ohromující výsledky u stovek pacientů. Klasická medicína ignorovala jeho zkušenosti, protože nepotřebuje jednoduché a laciné léky navíc s velkou účinností.
Rezistence medicíny vůči novým myšlenkám je zakořeněná přímo v systému vzdělávání a tento stav trvá již stovky let. Jakákoliv trochu radikální, nekomerční myšlenka vzbuzuje výsměch, obviňování a vykořeňování jejích nositelům. Farmaceutický průmysl praktikuje velmi účinnou cenzuru, která se projevuje jednoznačným nezájmem o kontrolované zkoušky a též bojkotem nejvýznamnějších medicínských časopisů a vyhledávačů o výsledky, ať už jsou sebezajímavější. Cenzury se také zúčastňují vědecké týmy oficiálního výzkumu a vše je nepřímo financováno farmaceutickým průmyslem. Peníze farmaceutického průmyslu také přímo živí odborné magazíny a články jsou pak v zájmu syntetických léků a v neprospěch léčby, která se postupně dostává na samý okraj propasti a v "odborných medicínských kruzích" zní dnes skoro jako nadávka a příprava trestného činu. Chazarsko-farmaceutická mafie despoticky kontroluje veřejné financování výzkumu v této oblasti a z pozice recenzentů dokážou zabránit publikování takových studií, které se uskutečnily bez jejich financování. V žádném odvětví nepanuje taková profesionální žárlivost, arogance, nevraživost a kolektivní inkvizice jako u lékařů. Představitel málokteré profese se neobává více výsměchu ze strany kolegů a ztráty prestiže a málokterý odborník je ve svém povolání tak omezovaný jako lékař.
Konvenční medicína zaujímala tradičně zamítavý postoj vůči důležitosti stravy při léčení chorob. Tento postoj se začal lámat až v 60tých letech a to ještě jen v negativním smyslu – (vyhýbat se některým složkám stravy). Pozitivní přístup byl odsunut do oblasti alternativní medicíny, protože konvenční medicína je absolutně orientovaná na propagaci syntetických léků. Z využívání vitamínů a stravy panuje ze strany konvenční medicíny přímo fobie a všichni propagátoři těchto logických, bezpečných a velmi účinných metod jsou skrytě vnímáni jako "velcí zločinci", kteří jim kazí business. U syntetických léků je veřejnost varována až dlouho po tom co byly problematické a nebezpečné léky dány na trh a kdy se prokáže mnoho případů vážných vedlejších účinků. U vitamínů je veřejnost varována dlouho dopředu a údajné teoretické riziko jednoho vitamínu je briskně transformováno do celoplošného zastrašování vůči všem výživovým doplňkům. Média hlavního proudu publikují ochotně hrůzostrašné příběhy a novinky a zpracovávají širokou veřejnost a její postoje. Je třeba si uvědomit, že každoročně přibývá několik stovek studií o příznivém vlivu jednotlivých vitamínů na nejrůznější zdravotní stavy a toto nezmění žádná lživá propaganda a zaplacená kampaň.
Už více jak půlstoletí se zbytečně nadužívají a neuváženě používají antibiotika. Tím narůstá rezistence mikrobů. Mnohé očkovací programy se ukázaly neefektivní až tragické svým dopadem na zdraví lidí – několikanásobný nárůst obrny v důsledku orální polio vakcíny, kontaminace rtutí, hliníkem, karcinogenními viry, chemikáliemi, potlačení imunity, nárůst alergií, autoimunita, diabetes, autismus a neurologická poškození. Odborné publikace o riziku očkování se objevují odedávna. Farmaceutický průmysl je ignoruje, bagatelizuje a zesměšňuje a tvrdě potlačuje. Rozsáhlé oficiální studie léčby vitamínem C nebyly žádoucí a neuskutečnili se, ale i tak je hodně zkušeností mnoha lékařů: Klenner, Stone, Hoffer, Cameron, Cathcart, Lewin, Rioran a další, kteří desítky let vykonávali klinické výzkumy a léčili tisíce pacientů vitamínem C a rozšiřovali okruh jím vyléčených nemocí.

13.06.2022