Buddha proti psychickým nemocem

Buddhovo učení je dokonalá prevence proti psychickým nemocem, kterou by měli absolvovat v rámci svého vzdělání všichni lidé. V rámci psychologie a psychiatrie by aplikovaný buddhismus musel mít úžasný pozitivní výsledek. Představy freudovské, jungovské nebo představy materialistické takový výsledek mít nemohou z toho důvodu, že člověk je místo nauky o osvobození uvězněn ve "svých" psychických procesech a nevnímá vůbec to, že "jeho" psyché není on sám ani jeho "Já". Ztotožňuje se všemi těmi psychickými hrůzami, které zažívá a tak máme plné blázince nešťastných lidí, které by bylo možné pomocí rozpracování Buddhova učení zachránit.
Buddha použil ke svému výkladu světa a všech jevů, především tradiční indickou představu karmické vázanosti, karmické souvislosti dějů, tedy všechno co je následek či důsledek předchozího smýšlení a konání. Toto je základní buddhistická vize vidění světa.
Ohledně tělesna je třeba také říct, že je velký rozdíl, jak se na něj dívají dnešní materialisté a buddhisté nebo stará duchovní škola, podle níž je složeno z těch známých "čtyř prvků" – oheň, vzduch, voda, země, ke kterým se v některých školách přidává ákáša – éter. Toto je koncepce výrazně odlišná od našeho atomistického a biochemického materialismu.
Když Ind řekne "dhátu", "prvek", tak tím má na mysli výše jmenované principy: oheň, vodu, vzduch, zemi a éter. Toto učení o elementech bylo dříve rozšířené všude mezi Indoevropany a ještě ve středověku se s nimi v medicíně běžně pracovalo. Celá antická medicína byla založena na této koncepci "prvků", ve které se hledala jejich rovnováha a případná disharmonie znamenala vždy nějakou nemoc a potřebu nápravy – léčby. Čínská medicína dodnes pracuje s "rovnováhou těchto principů" a indická ayurvéda se opírá o rovnováhu třech gun hmoty, o kterých pojednává filosofie sámkhya.

18.01.2023