Buddhova metoda vytvoření odstupu

Podstata této Buddhovy metody je vytvoření odstupu od všech dějů, funkcí a procesů v těle, včetně všech procesů v mysli. Tímto způsobem je nalezeno či objeveno místo, odkud můžeme klidně a nerušeně pozorovat a hodnotit všechny procesy v těle i v mysli. Je to právě to dosažené místo klidu, které je stranou všech protiv. To je to buddhistické "svaté místo" poznání (sanskrtem "alaya" či "padam"), které se nám tak hojně objevuje v buddhistických textech. K tomuto veledůležitému "místu", které se v Ašvaghóšově Buddhačaritam nazývá "bódhimúla", se váže i ta indoevropská pohanská tradice "stromu poznání" či "stromu probuzení". Toto posvátné "místo" si můžeme zobrazovat či představovat jako ten starý védský symbol, kde je zobrazen člověk, který od sebe rozvírá dvě šelmy. Také si ho můžeme představit v podobě "nuly" ("kham") coby spásného volného prostoru mezi dvěma řády, mezi tím kladným a záporným. Případně ho můžeme chápat jako "antarikšam" – otevřený prostor života mezi antagonickými silami "nebe a země".
Tento rozevřený prostor stranou fyzického magnetismu je právě to slavné "Buddhovo oko" nebo to indické "třetí oko", které dnes znají i lidé, kteří o Buddhovi nikdy nic neslyšeli ani nic nečetli. Toto je ten nesmírně důležitý prostor, kde je možné poznávat, přijímat Světlo poznání. Je to ten pravý "prostor svobody", odkud může prýštit život. Uzavřením tohoto "místa", ale přestane proudit duch života a zůstane tu jenom Máro a jeho vnější síly světa, které vedou neúprosně všechno živé ke smrti.
Myšlení je v buddhismu i v celé indické duchovní škole považováno za šestý smysl. Proto se mluví o tzv. "šesteré říši", protože za "šestý smysl" je zde považováno myšlení. Toto je ta zásadní věc a ten základní rozdíl mezi západním "ratio" a východním "bódhi".
Právě ve slově "inteligence" se skrývá ten rozpor a základní filosofické nedorozumění, protože celý proces myšlení, jež západní kultura vnímá jako něco logického, pragmatického, má ale často z hlediska buddhismu legrační podtext a je prezentováno, jako "objektivní". Tak tuto vlastnost východní mystikové a filosofové s kvalitou "bódhi" – "probuzeností" vůbec nespojují. Tato filosofická škola je postavena zcela jinak. Zde se toho kýženého stavu "bódhi" – "inteligence" či intuice každý hledající dobere právě naopak mimo své "myšlení" tak, že se vyváže z logického proudu argumentů. V buddhismu vládne přesvědčení, že veškerá příčina zla právě pochází hlavně odsud, z nezvládnuté či spoutané lidské mysli.
Buddha považoval za omylné ztotožnění podstaty Člověka se vším, co je pomíjivé, bolestné, a co je strastné. V takovém ztotožňování viděl to největší neštěstí. Ukazoval lidem, že pokud se neprobudí k tomu pravému vnímání, tak nebudou správně nahlížet na egoismus a tím pádem budou odsouzeni k tomu, aby prožívali všechno a celý svět neautenticky, protože se ztotožní s něčím, co nemá pravou a skutečnou podstatu.

13.01.2023