Charles Darwin a jeho evoluční teorie

(1. díl)

Darwin se narodil 12. února 1809 do rodiny, která měla k přírodním vědám velmi blízko. Darwina obzvláště zajímalo, jakým způsobem se živočišné druhy proměňují. Dospěl k závěru, že se jedná o projev adaptability, tedy schopnosti organismu přizpůsobit se podmínkám okolního světa. Tvrdí, že kdo má tuto schopnost velkou, zvyšuje svou pravděpodobnost na přežití – nejen jako jednotlivec, nýbrž i jako druh. Je-li pak k dispozici dostatečně dlouhé časové období (několik miliard let), tak měnící se vnější podmínky postupně způsobí i změnu v rámci rodu, v němž se začnou proměňovat jednotlivé druhy. Darwin dospěl k závěru, že za obrovským množstvím živočišných druhů stojí přírodní výběr, který takto experimentuje po dlouhou dobu vývoje života. Takto popisuje svoji evoluční teorii, které podléhají nejen zvířata, rostliny, ale i člověk. Jeho teorie se zkráceně jmenuje "O vzniku druhů přírodním výběrem".

Postupem doby se však základní principy Darwinovy evoluční teorie sice ukázaly být jako správné, ale zdaleka nevysvětlují evoluční vývoj člověka. Na základě porovnání a prozkoumání všech dostupných archeologických nálezů v jednotlivých vývojových etapách člověka nelze podle jeho teorie vysvětlit obrovské skokové změny ve vývoji lidského druhu. Historický vývoj člověka by totiž musel trvat další miliony let, aby se lidstvo dostalo na dnešní vývojovou úroveň.

Daleko blíže skutečnosti je "zdokonalování člověka" pomocí genové manipulace mimozemskými Anunnaky, která je popsána klínovým písmem na sumerských tabulkách starých přes 6000 let, a která je datována do období před 400 000 až 100 000 lety.

Obrovský evoluční skok ve vývoji lidstva také vysvětluje osídlování severní části Země (Hyperborei) čtyřmi mimozemskými národy bílé rasy z jiné sluneční soustavy: "Ch Árijci", "Da Árijci", "Svatorusy" a "Rassény", ke kterému došlo podle starobylých védských textů před více jak 400 až 100 tisíci lety.

15.10.2021