Církev neučí lidi duchovnosti, ale jen "rozumové víře"

Církev učí lidi dogmaticky přijímat, co jim předkládá, učí je slepé poslušnosti, tupé odevzdanosti ale vůbec je neučí jak správně probudit svého ducha, a jak se spojit s božskou podstatou. Učí vždy jen to a takovou formou, aby to neohrozilo jejich postavení. Propaguje slepou víru, která nemá žádné skutečně duchovní základy. Ukotvuje se jen na základě hmotného uctívání Boha. Takto "věřící člověk" si myslí, že potřebuje dřevěné kříže a kostely na to, aby se spojil s Bohem. Takový přístup neobsahuje nic skutečně procítěného, opravdového a duchovního. Je to rozumová víra, která se snaží duchovnost a pochopení božského vtěsnat do rozumových pevných forem. Vážně si myslíte, že všemohoucí božská podstata, která je obsažena ve všem a projevuje se v celém stvoření, bude od nás vyžadovat takové neduchovní uctívání na úrovni hmoty?
Drtivá většina křesťanů je jednoduše věrná církvi, protože jsou tak naučení. Pro ně víra v Boha znamená, že jednou za čas si to odsedí v kostele a vyzpovídají se z hříchů, případně hodí nějaké mince do zvonečku a tím si podle sebe plní svoje povinnosti. Toto zapadá do jejich duchovní lenivosti. Na tomto je postaveno fungování celé církve. To, že stráví určitý čas v kostele, z nich ale neudělá lepší lidi. Událost, kdy se střetne mnoho lidí za účelem uctívání skutečného Boha (opravdových duchovních a božských principů), by byla samozřejmě významná, ale to by muselo být setkání s lidmi pravé víry se skutečným poznáním. Většina křesťanů jsou ale bohužel materialističtí pokrytci. Sice se tváří pobožně, ale běžný život odhalí jejich nekřesťanské nasměrování a mnohé závažné "hříchy". Jen málokdo se skutečně ponoří hluboce do sebe a je ochotný se opravdu změnit a stále na sobě pracovat.
I když učí mnoho pravdivého, je zároveň i nositelkou mnoha lží, které spoutaly lidskou duši a brání jí v přirozeném vzestupu. V tomto smyslu slova je církev jen další sektou, protože znetvořila pravdu pro vlastní cíle a potřeby. Církev by mohla napomáhat hledat správnou cestou k Bohu, ale to by musela učit skutečné a celé pravdy, protože jen plná a celistvá pravda může pozdvihnout lidskou duši. Všichni zaslepení náboženští horlivci naleznou poznání toho, že kráčeli nesprávně, až v jemnohmotném světě, tedy po pozemské smrti, kde je daleko náročnější se změnit a probudit v sobě ty největší kvality. Nemá cenu si stěžovat, že jsme byli vinou církve a dalších manipulátorů svedeni ze správné cesty, protože každý je obdařený kompasem pravdy, kterým je naše svědomí, intuice a náš duch. Je to náš nejvzácnější dar, který jsme obdrželi. Proto je od nás zároveň vyžadováno, abychom se ho naučili používat, aktivně hledali pravdu a odmítali podvržené a zdánlivě výhodné lži. Církev je vina tím, že znetvořila pravdu a poznání a za to bude i souzena. Podobně padne vina i na rodiče a učitele, kteří učí děti, ale i dospělé, aby se odklonili z cesty pravdy, poznání a lidské sounáležitosti.

04.01.2022