Člověk se osvobodí z okovů, až si uvědomí, že je nesmrtelnou multidimenzionální bytostí
(Článek 306)
Jediná práce, která duchovně čistí, je ta, která je vykonávána bez osobních motivů, bez touhy po slávě, veřejném uznání nebo světové velikosti, bez trvání na mentálních motivech jedince nebo pro ukojení životních chtíčů, požadavků a fyzických preferencí, bez nezralého sebeutvrzování a bez nároků na získání nějakých pozicí či prestiže. Taková očistná práce je prováděná pouze kvůli Božskosti jako takové. Veškerá práce vykonávaná v egoistickém duchu, jakkoliv může být "dobrá" pro lidi ve světě "Nevědomosti", ale bude udržovat dveře vedoucí k "Poznání" uzavřené.
Člověk se osvobodí z okovů vnější přírody tím, že si uvědomí, že je nesmrtelnou multidimenzionální vnitřní bytostí a vše vnější vidí jen jako nástroj. Ucítí "Univerzální sílu", která provází jeho práci, pozoruje svoje "Já" nebo je jeho svědkem. Tak si uvědomí svoji svobodu. Musíme jít hluboko do svého nitra a najít zde zakletou princeznu – svoji duši a osvobodit ji, a tak najít naše pravé "Já" za maskami fiktivní osobnosti. Až nalezneme božskou realitu uvnitř "Sebe", pak se teprve tehdy může náš život stát skutečným výrazem toho, čím můžeme být, namísto slepého, zmateného a rozostřeného subjektu, kterým jsme nyní. Volba je jasná. Buď zůstaneme ve starém zmatku a tápání nebo uzříme "Světlo poznání" uvnitř sebe a začneme budovat svou božskou přirozenost. Tak se dostaneme do stavu, v němž nejsme vystaveni žádným útokům nebo interferencím okultních hyperdimenzionálních sil, neboť se nacházíme na vyšší frekvenci než je jejich vibrační sféra. Jedině tak se skutečně osvobodíme od Matrixu a "realita", kterou budeme následně prožívat, bude mnohem bohatší, jemnější a nevázaná na iluzi lineárního času, protože v této realitě neexistuje žádný tlak, spěch ani žádná netrpělivost. Naše žití bude naladěno na lekce naší duše a rozvíjení našich talentů. Naše životní cesta povede z vystředěného vnitřního místa klidu k výsledku bez očekávání a připoutání. Nastavování cílů a ctižádostivost pak budou nahrazeny tichou aspirací s oduševněnými úmysly, ale už bez zžíravého očekávání nebo nutnosti kontrolovat a ovládat. Naše rozhodování bude vycházet z úrovně intuitivního vědění a život se stane tancem v řece života, neboť již nebudeme bojovat s proudem, protože budeme jeho součástí. Tento vzkříšený stav ve výsledku přemění dualitu bolesti a utrpení na potěšení a štěstí. Jedná se o stav hluboké a tiché spokojenosti, ukotveného klidu a smyslu pro mír, jež je nezávislý na všech vnějších okolnostech. Je to místo naprosté a skutečné svobody.
Přicházející myšlenky se mohou na nás stále snažit přisát, ale už je snazší se od nich oddělit a osvobodit se od víry v ně a od nutkání se s nimi identifikovat. Tento stav je projevem vnitřního rozeznání naší pravé přirozenosti v kontrastu s iluzí našeho původního myšlení (kým, že jsme). Člověk si už dobře uvědomuje, že mysl je jen nástrojem, služebníkem, ale nemůže být považována za mistra a našeho průvodce. Nejde tu o démonizaci intelektu, neboť ten musí projít svou vlastní transmutací, aby se stal nástrojem vyššího vědomí a poznání (gnóze). Každodenní rutina se promění v silnější objetí života a my budeme demonstrovat plné propojení s rytmem života v čemkoliv, co tento tanec může přinést a to bez jakékoliv závislosti a svéhlavého jednání.
My všichni, v našem vlastním procesu probouzení, narážíme na omezení naší osobní vůle. Tím, že se vzdáme iluze osobní vůle, se v nás zrodí zcela jiný stav vědomí a nastane znovuzrození. Toto vzkříšení jakoby vzešlo z nejzazší hlubiny uvnitř nás. Je velmi těžké ho vysvětlit, jako mnoho věcí z duchovní oblasti, ale v podstatě začínáme být posouváni úplností a celistvostí života samotného. O tom hovoří taoistické učení. Začnete cítit, jak je záměr nahrazován smyslem toku. Když vstanete ze sedadla řidiče, zjistíte, že se život může řídit sám o sobě, a že skutečný život se vždycky řídil sám. Může plynout cestami, které jste si nikdy ani nepředstavovali. Život se pak stává téměř magickým. Iluze "Já" už mu nestojí v cestě. Život začne proudit a nikdy nevíte, kam vás zavane. Existuje nový způsob, jak fungovat. Ve skutečnosti se nejedná o toto rozhodnutí nebo tamto rozhodnutí, o správné rozhodnutí nebo nesprávné. Je to spíše o navigaci toku. Cítíte, kam se události pohybují, a vy začnete mít pocit, že víte, co máte dělat. Je to jako řeka, která ví, jakým způsobem se má obtočit okolo skály. Je to přirozený, intuitivní a vrozený pocit vědění. Tento druh toku zde vždy byl, ale většina z nás byla příliš ztracena a uzamčena ve složitosti našeho myšlení, aby ucítila, že existuje tento jednoduchý a přirozený proud života. Pod vřavou myšlenek, emocí a osobních postojů, ale existuje skutečně tento přirozený pohyb života. V něm budete zažívat více radosti, prosté spokojenosti a vděčnosti ve svém srdci, stejně jako pokoru k tajemství života, hlubší důvěru a víru ve smysl a tvořivost Vesmíru, ve smyslu, že je o mě "postaráno" a že mě Vesmír "podporuje".
05.06.2019