Co bylo to vyhnání z ráje
(Článek 103)
Původní realita, realita "Zlatého věku" před tím než se do ní vložili Archonti je sice také simulace, ale život v ní je zcela odlišný. Ten rozdíl by šel přirovnat k rozdílu mezi přírodní látkou a její syntetickou náhražkou.
Syntetický je pak definován jako přirozený originál a o přírodním a původním je hovořeno jako o nedokonalém a nekvalitním. (Přesně to, o co se snaží ve smyslu archontské manipulace, farmaceutický průmysl, který zaměňuje přirozené
původní bylinné léky za umělé). Naše původní zemská realita existuje v mnohem vyšší frekvenci, je osvícená, probuzená a vědomá reality nekonečných možností. Nízkofrekvenční emoce tam díky frekvenci rozšířeného vědomí a nepřítomnosti
archontského viru neexistují. Neznají zde války, útlak, násilí a omezování možností. Barvy jsou zde neuvěřitelně jasné, jelikož ve vyšší frekvenci je vyšší rozlišení. Vysokofrekvenční Země oplývá velikou krásou. O tomto ztraceném
světě vypráví obrovské množství mýtů a legend. Říkáme "ztraceném", ale myslíme tím "ztraceném" pro naše vědomí, protože tento svět stále existuje a nikam neodešel. To my jsme odešli. "Pád člověka" ukončil Zlatý věk v té podobě,
jak ho lidé znali a dá se interpretovat jako "vyhnání z ráje" z původní vysokofrekvenční reality. Had přiměl lidi poznat "dobro a zlo" a tím je přiměl sestoupit do nízkofrekvenční reality, kde vedle jednoty, dobroty, lásky
a spolupráce jsou najednou všechny negativní a nízkovibrační projevy. Byl to pád z jednoty do polarity (duality). Lidstvo tím snížilo své kolektivní vědomí na úroveň ignorace, nevědomosti a otrocké mentality. Pád byl začátkem míchání
dobra a zla. Předtím byly tyto dvě hodnoty oddělené a zlo mělo jen mlhavou nejasnou konturu. Zlo existovalo, ale mimo lidskou duši. Lidská povaha ho nevyhledávala, nepotřebovala ho ani po něm netoužila. Až po pádu se začala
projevovat Archonty podstrčená a propagovaná náchylnost ke zlu, ničení, necitlivosti a ošklivosti. Na Zemi existuje mnohem více dobra než zla, jenže současná Země je místo, kde má zlo možnost získávat vliv, a to způsobem, jaký by byl
ve vyšších úrovních naprosto nemožný. Upřímná obklopující láska a přijetí tvoří samotnou strukturu naší původní Země a vše co tyto kvality nemá zde okamžitě a zřetelně vyčnívá jako nepatřičné.
Archontská verze světa se snaží co nejvíce generovat nízkofrekvenční emoce jako nenávist, zlost, úzkost, starost, stres, napětí, extrémní soutěživost, touhu po majetku, moci a úspěchu. Archontské emoční programy neustále běží skrze
náš tělesný počítač a generují negativní energii, kterou se virus živí. Lidé uzavření do svého fantomového "Já" mohou prožít celý život a přitom skutečně neprožít jedinou svoji myšlenku či emoční reakci. Stávají se pomalu robotickou,
umělou inteligentní naprogramovanou entitou, která stále více ztrácí své původní skutečné lidství a originalitu.
Vysokofrekvenční a nízkofrekvenční verze planety Země lze přirovnat k situaci znázorněné ve filmu "Avatar", kde modří lidé "Na´vi" žili v harmonii se zvířaty, přírodou a sami sebou, zatímco lidští vetřelci viděli všechno jen přes
optiku zisku, peněz a moci. To jak pronikli do tohoto harmonického světa je poučné. Vzali na sebe podobu jejich těl a infiltrovali se do jejich společenství.
17.10.2018